Skip to content

Další svědek holokaustu odhalen jako lhář

18/01/2010

Krom toho, že je holokaust zneužíván Izraelem k ospravedlnění genocidy Palestinců, slouží bohužel také mnoha tzv. “svědkům“ k obohacení, aniž by se něco dělali s tím, že pošlapávají památku ostatních. Většinou jsou tito “svědci“ odhaleni až po konfrontaci s revizionisty, do té doby jim všichni jejich “neuvěřitelné” a “zázračné” příběhy věří (někdy bohužel i potom). Proto potěší, že tentokrát toto odhalení přinesl veřejnosti britský deník Guardian.

Naším hříšníkem je paní Misha Defonseca, která napsala knihu “Přežívání s vlky” (Surviving with Wolves), která se přeložila do 18 jazyků a dokonce byl podle ní natočen film. Ve svém díle popisuje své dětství, kdy žila se smečkou vlků, urazila neuvěřitelných 1900km skrze Evropu a sem tam v sebeobraně zastřelila německého vojáka. Přijde vám to jako neuvěřitelný příběh? Také, že je! Autorka byla nucena přiznat, že její kniha nepopisuje její život zrovna podle pravdy.

Na vše přišel belgický deník Le Soir, který kontaktoval Defonsecau, která sama je Belgičanka žijící v Massachusetts, skrz její právníky a zpochybňoval její verzi. Jedna-sedmdesátiletá autorka následně musela přiznat, že není Židovka a celý příběh si vymyslela!

„Ano, mé jméno je Monique De Wael, ale chtěla jsem na vše zapomenout od svých čtyř let“, uvedla na svou obhajobu. „Mé rodiče zatkli a já se dostala do opatrování mého dědečka, Ernesta De Waela, a mého strýce, Maurice De Waela. Říkali mi “dcero zrádce”, protože můj otec byl podezřelý, že promluvil při mučení ve vězení v Saint-Gilles. Jak jen si mohu vzpomenout, vždy jsem se cítila Židovkou.

Defonseca přiznala, že její kniha je příběhově fikce, ale emoce jsou prý skutečné: “Kniha je příběh, je to můj příběh. Není to skutečný obraz reality, ale je to má realita. Jsou chvíle, kdy je pro mě těžké poznat rozdíl mezi realitou a mým vnitřním světem.

Příběh De Waelové není rozhodně prvním a určitě nebude ani posledním. Další podobným “svědkem” byl například i Binjamin Wilkomirski, který v roce 1994 vydal knihu “Fragmenty”, kde popisuje své zážitky jako čtyřletý chlapec, který prožil dětství v koncentračních táborech na území dnešního Polska. Později se samozřejmě ukázalo, že celou válku v klidu prožil ve Švýcarsku. Podobně na tom je i další lhář – Bernard Brougham, který dokonce šel tak daleko, že si nechal vytetovat vězeňské číslo, aby tak podložil pravdivost své knihy “Ukradená duše”.

Komentáře: 2 leave one →
  1. Olly permalink
    13/06/2010 22:14

    Děkuji Lukášovi za podnětný návrh a protože si myslím,že oči mám otevřené dost a dost,jdu tedy chcípnout dlouhou a bolestivou smrtí…😉

  2. Plukovnik-x permalink
    15/03/2014 13:42

    Vzhledem k tomu, že osobně vím jak se manipuluje s pravdou byť i v nevýznamných věcech, rád bych se dozvěděl více. Můj děda v koncentráku pracoval a nikdy mi nevyprávěl nic hrozného, krom toho, že měl hlad a byla mu zima. Viděl jsem cca 20 hodin záznamů té či oné verze a opravdu nevím. Ono v případě, že by tomu tak skutečně nebylo, tak by se zhroutilo vše co již bylo k dané věci řečeno, podniknuto a vše s tím související a to si „ti co rozhodují“ co „budeme vědět“ a jak žít, nemohou dovolit.
    Zkrátka skutečnou pravdu se nikdy nedozvíme.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: