Skip to content

Hitlerův telefonista o holokaustu nevěděl

04/07/2010
Převzato z Pravda.sk
Hitler bol podľa neho vynikajúci šéf. Po jeho boku prežil päť rokov. Bol pritom, keď sa pred šesťdesiatimi rokmi führer v bunkri lúčil s podriadenými a po samovražde videl jeho telo, ako ho nesú spáliť. „Chcel uniknúť osudu, aký stihol Benita Mussoliniho, ktorého chytili na úteku a obesili,“ povedal 87-ročný Rochus Misch, Hitlerov telesný strážca a telefonista.

Ste jedným z posledných ľudí, ktorí videli Adolfa Hitlera živého. Ako dlho ste pre neho pracovali?
Prežil som s ním päť rokov. Strávil som po Hitlerovom boku obdobie od apríla alebo mája 1940 až do jeho smrti 30. apríla 1945. V bunkri pod ríšskym kancelárstvom som bol až do 1. mája.

Videli ste teda aj mŕtvolu Adolfa Hitlera a jeho ženy Evy Braunovej po ich samovražde v bunkri? Aj to, ako ich telá zhoreli?
Okolo jedenástej predpoludním 30. apríla som führera videl živého naposledy. Bol som pritom, keď sa rozlúčil s Martinom Bormannom a Josephom Goebbelsom (s osobným tajomníkom a ministrom propagandy – pozn. red.), ako aj ďalšími ľuďmi, ktorí v bunkri boli. V bunkri som bol do posledných minút jeho života, ale výstrel, ktorým si Hitler vzal život, lebo Eva Braunová sa otrávila, som nepočul. Potom, keď niekto, dnes si už nepamätám, kto to bol, otvoril dvere do Hitlerových osobných miestností, som videl ich bezvládne telá. Bunker, v ktorom bola moja služobná miestnosť, bol asi šesť metrov od Hitlerových priestorov, ktoré obýval s Evou. Spomínam si, ako telá niesli hore, aby ich podpálili. Hitler to tak naplánoval. Chcel uniknúť osudu, aký stihol Benita Mussoliniho, ktorého chytili na úteku a obesili. Bol za to zodpovedný jeho pobočník Otto Günsche a tajomník Martin Bormann. Ja som tam hore nešiel.

Čo bolo náplňou vašej práce?
Predovšetkým som bol Hitlerovým telesným strážcom. Okrem toho som obsluhoval telefón, bral a prepájal hovory. Mojou úlohou bolo aj prijímať ľudí, ktorí prišli k Hitlerovi, zaviesť ich k nemu. Vykonával so kuriérske služby. Keď Hitler napísal list, odniesol som ho odoslať.

Bola to náročná služba?
Nie. Nebral som to tak. Boli to však tri alebo možno aj štyri úlohy zároveň. Službu pri telefónoch sme mali vždy dvaja. Spolu nás bolo šesť, po ôsmich hodinách sme sa striedali.

V praxi to znamenalo, že keď Hitler s niekým telefonoval, tak ste aj počúvali?
Samozrejme, mohli sme počúvať. Vždy sme nakrátko vstupovali do telefonátov, aby sme zistili, či je rozhovor jasný, alebo či v spojení niečo neškrípe, prípadne ho neruší.

Koľko času pred koncom vojny ste strávili v berlínskom bunkri?
Asi 150 dní. Hitler bunker často opúšťal, chodieval nocovať domov. Iba keď bol poplach pred leteckými náletmi, tak sa zdržiaval dolu. Aj tak však behal každú chvíľu do záhrady nadýchať sa čerstvého vzduchu.

Aký šéf bol Adolf Hitler?
Hitler bol vynikajúci šéf. Nebolo to nijaké monštrum, nijaký nadčlovek. Bol to celkom normálny človek, tak ako všetci ostatní. To, čo sa píše v knihách a ukazuje vo filmoch o jeho zúrivosti a kriku, je všetko prehnané. Keď prišlo k nejakým nedorozumeniam alebo nezrovnalostiam, tak zvyšoval hlas. Ale že by bol vrieskal? Veď to nemohol ani robiť – s celou generalitou, to by jednoducho nebolo išlo. Tam, so štábom wehrmachtu a generalitou, sa často hovorilo veľmi nahlas, to áno. Nerevalo sa tam však…

Lenže ako ide to, že bol dobrý šéf, dohromady s holokaustom, s tým, že milióny ľudí poslal na smrť?
Od koho som sa to mal dozvedieť? My sme vedeli asi aj viac ako Hitler sám. Veď všetky správy, ktoré  sme dostávali, išli cez nás. My sme boli stále len medzi sebou, nie na verejnosti. Jeden jediný raz som čítal depešu o tom, ako Medzinárodný Červený kríž, teda jeho inšpektori, neustále kontrolujú koncentračné tábory. O tom sa teraz nehovorí. Ale o miliónoch ľudí… Nie, nevedel som o tom. Môže to tak byť. U nás sa však niečo také nikdy nespomenulo. O koncentračných táboroch nepadlo v rozhovoroch medzi zamestnancami, telefonistami, telesnými strážcami, pobočníkmi alebo Hitlerovými sekretárkami ani jedno slovo.

O zverstvách na Židoch ste sa dozvedeli až z novín?
Bol som v Rusku, tam ma väznili. (Rochus Misch sa 1. mája 1945 pokúsil utiecť tunelom podzemnej železnice, ale onedlho ho zajali sovietski vojaci a poslali do Moskvy – pozn. red.) Odtiaľ som sa vrátil do Nemecka až v roku 1954. Tri roky z toho ma Rusi držali v Moskve na Ľubianke, centrále KGB. Pri vypočúvaní ma aj mučili. Týrali ma pritom aj Židia, ale ani v Moskve nikdy nepadla nijaká zmienka o holokauste a koncentračných táboroch. Plukovník, Žid, ma bičoval, bil a všetko možné, ale tiež mi nič o tom nepovedal. O všetkom som sa dozvedel až po tom, čo som sa po deviatich rokoch vrátil z Ruska. Medzitým ma v roku 1946 dopravili na začatý norimberský proces. Nie ako obžalovaného, ale ako korunného svedka. Po piatich týždňoch dospeli spojenci k tomu, že už ma viac nepotrebujú.

Keď ste už vedeli, že k vyhladzovaniu Židov a iných naozaj došlo, bolo vám to ľúto?
Bol som zdesený. Bolo to veľmi zlé. Nemohol som tomu uveriť. V úzkom kruhu okolo Hitlera sa o tom nikdy nehovorilo. Čo vám mám povedať? Veď Hitler mal napríklad aj židovskú kuchárku. Pani Manziarlyová preňho predsa varila! (Constanze Manziarlyová z Innsbrucku bola v bunkri až do konca, varila mu diétne jedlá, keď už Hitler popri Parkinsonovej chorobe trpel aj žalúdočnými a črevnými problémami – pozn. red. ) A jeho prvý šofér Emil Maurice bol tiež Žid… O tom sa dnes nehovorí, to je všetko zakázané… Mal som s tým obrovské ťažkosti. Nikdy som o tom nič nepočul a zrazu takéto veci… Je to zlé. Bolo veľmi zlé, že sa to stalo. Ale či o tom vôbec vedel Hitler? To sa pýtam sám seba. Ale hovorím všetko tak, ako to bolo. Je možné, že Hitler sa to zo správ dozvedel. Alebo nie? To je otázka. My, jeho najbližší spolupracovníci, sme o tom nič nevedeli.

Aká bola jeho dlhoročná priateľka a dvojdňová manželka Eva Braunová?
Eva Braunová bola priateľská, veľmi milá, športový typ… Vychádzal som s ňou veľmi dobre, ale nikdy som s ňou dlho nebol. Veď v Berlíne sa ani nezdržiavala. Keď prišiel Hitler do Berlína, tak prišla aj ona, ale len na tri – štyri dni.

———————————–

Ve skutečnosti opravdu neexistuje žádný dokument, který by potvrzoval, že by Adolf Hitler schvaloval, nebo dokonce věděl o holokaustu. Hitler měl zprávy o odhalených „vyhlazovacích“ táborech komentovat jako propagandu, nebo jako „useknuté dětské ručičky“, což používali Britové ve své propagandě během první světové války.

Reklamy
komentářů 24 leave one →
  1. 05/07/2010 20:36

    Chtěli byste si můj komentář opravdu přečíst? Byl by velice zajímavý..

  2. Skaal permalink
    06/07/2010 18:18

    Tady si buď někdo dělá srandu nebo se mu nedostává inteligence…

  3. 07/07/2010 08:53

    Proč a v čem, milý Skaale? Upřesněte, ano?

  4. Skaal permalink
    07/07/2010 20:14

    Myslíšte si snad, že vám někdo bude skákat kolem zadnice když tu napíšete svůj „zajímavý“ komentář?

  5. Olly permalink
    07/07/2010 21:10

    Skaal:Nech ho,na co jiného myslíš,že čeká?Na reakci…Ať si sem píše,co je mu libo,ne?

    Viktor Dyk:Sem s komentářem,třeba mě opravdu zajímá.

  6. 08/07/2010 07:56

    Skaale, Skaale…

    Bratr humanista „Růžového kříže 18. st. svěcení – tak pozor!

  7. 09/07/2010 07:21

    Nepatrný komentář:
    Lze si najít a přečíst celou zprávu – viz výňaky.

    LEUCHTEROVA ZPRÁVA – KONEC MÝTU
    Zpráva o údajných popravčích plynových komorách v polské Osvětimi, Birkenau a Majdanku, vypracovaná odborníkem na plynové komory.
    V historii se stalo jen několikrát, že jediný dokument měl sílu otřást takovým dějinným mýtem a legendou, jako je židovský „holocaust“, v jehož rámci se tvrdí, že Němci během druhé světové války zabili zplynováním v polských koncentračních táborech miliony Židů.
    David Irving, významný britský historik, nazval Leuchterovu zprávu „rozbíjejícím“ dokumentem, který dodal váhu jeho přesvědčení, že veškerá mytologie o holocaustu může být dnes zpochybněna. Je to dokument, který „holocaust“ historici mohou ignorovat jen za cenu pošramocení jejich reputace objektivních vědců. Od zveřejnění Leuchterovy zprávy nemůže být dále podporováno tvrzení, že se Němci dopustili proti Židům genocidy používáním plynových komor jako vražedných nástrojů….

  8. 10/07/2010 16:40

    Osobně mám radši Rudolfa, ale Leuchter je také dobrý, jen už je „profláklý“. Málo se také ví, že Leuchterovu zprávu potvrdila roku 1990 výprava Krakovské univerzity pod vedením správce Osvětimi F. Pipera, který to následně komentoval slovy – „plynové komory se používaly jen 30 minut denně“ 🙂
    Jinak většina českých „oficiálních“ holokaustu stránek občas zmíní i Leuchterovu zprávu slovy jako lež, falzifikát atd. ale nikde ji argumentačně nevyvrací a o Rudolfovi se radši nezmíní vůbec…

  9. 11/07/2010 18:36

    Souhlasím s Vámi, ale také je to poučné… ovšem, pouze pro někoho.

    To asi již víte…
    „…Od jara 1993 byl Rudolf zatažen do několika trestních řízení kvůli publikování vědeckých spisů, v březnu ukázal vlasti záda a odešel do exilu. Koncem roku 1996 založil vydavatelství Castle Hill Publisher a současně kritický časopis Viertelsjahrhefte für freie Geschichtsforschung (www.vho.org/VffG/index.html…“

  10. 11/07/2010 20:34

    Dobře je to sepsáno zde -> http://zvedavec.org/pohledy_1360.htm?&rok=2005

  11. aBsUrD permalink
    12/07/2010 00:28

    Tedy pamatujte, cenzura je v zájmu Vašeho dobra..

  12. 12/07/2010 07:30

    To tedy „sedí“ – svoboda slova u nás neexistuje, samozřejmě.

  13. 12/07/2010 13:38

    Nemohu si odpustit užít slova p. Miroslava Dolejšího, od jehož úmrtí (26.6.2001) uplynulo 9 roků. Vzpomene si na něj ještě někdo?

    ..“Kdyby lidé tušili co je opravdová svoboda, nikdy by ji nechtěli. Protože to netuší, chtějí ji, ale chtějí pouze něco, co svobodou není, chtějí svůj sen o svobodě, který je však neproveditelný, což nevědí rovněž. Svobodný člověk nemá co sdělit nesvobodným, protože svoboda je nesdělitelná. Je to stav povýšení nad svět a nad život, naprostá nezávislost na všem, soustředění se do hlubin sebe sama, do svého vlastního světa, jediného opravdového světa, který existuje. S ním a v něm je člověk svoboden. Zaplatí za to rozlukou se všemi lidmi, se vším, čeho oni si na životě váží a co pro něho už nemá cenu. Není to pro něho oběť, vzdává se toho dobrovolně a rád, protože se tak zbavuje závislosti, všeho co mu brání ve svobodě. Zůstane naprosto sám, osamocený, opuštěný, nepřijatelný a nepříjemný těm druhým. Je tím mementem jejich životní slabosti a to mu neodpustí.
    Proto svobodný člověk žije v ústraní svým vlastním intenzivním životem a mlčí.Ví, že nikomu nemůže pomoci, protože musí každý sám. … Svoboda je věcí každé osobnosti, nikoli celků.“

  14. aBsUrD permalink
    13/07/2010 10:48

    „Svoboda je věcí každé osobnosti, nikoli celků.“.. to si budu pamatovat 🙂

  15. 13/07/2010 12:32

    Opět slova p. Miroslava Dolejšího ze soukromé korespondence:

    „Dokud lidé nepochopí, že každý z nich, jako individualita, má být ovládán jak po stránce mravní tak i duchovní a budou stále hledat jakoukoliv oporu mimo sebe, mimo svoji duchovní a mravní mohoucnost – nemají naději se ubránit. Nabývá na významu individuální obrana, při níž zůstává člověk zcela sám. Má jenom sám sebe a Boha.“

  16. 13/07/2010 18:07

    K zamyšlení:
    Starý řecký filosof Platon (427 př. Kr.. – 347 př. Kr..) stanovil velice zajímavou teorii. V osmé knize svého proslulého díla „Politheia„ totiž říká: „Tyranie přirozeně nemůže vzejít z žádné jiné státní ústavy, než z demokracie; z přehnané svobody bude nejtvrdší a nejzuřivější otrokářství.„

  17. 14/07/2010 15:12

    Myslím, že to Platn vystihl. Většila ‚totalit‘ vzešla z demokracie, leckdy právě demokratickou cestou.

  18. 14/07/2010 18:16

    Máte pravdu, přikládám nepatrný výňatek z „podvržených“ Prtokolů sionských mudrců,z r. 1897 – sezení I.:
    § 5. Politická svoboda není skutečností, ale jen pomyslným pojmem. Je nutné naučit se umění, jak tohoto pojmu použít, jestliže je třeba připoutat lákadlem představy síly na svoji stranu masu lidu, když se má rozbít vládnoucí strana. Celá věc je ulehčena, je-li protivník nakažen ideou „svobody“ nebo tzv. „liberalismu“ a pro tuto myšlenku se zřekne části své moci. Potom se potvrdí správnost naší teorie: Opuštěné kormidlo vlády uchopí ihned nové ruce, aby slepá síla lidu nezůstala ani jediný den bez vůd-ce. Nová vláda prostě nahradí starou, liberalismem oslabenou vládu. V současné době vystřídala vládu liberálních panovníků vláda zlata. Bývaly i časy, kdy panovala víra v Boha.

    § 6. Myšlenka „svobody“ se v praxi uskutečnit nedá, protože nikdo neví, jak by se jí dalo rozumě používat. Dopřejeme lidu, aby si nějaký čas vládl sám a úplně se zničí. Okamžitě začnou vnitřní roz-broje, které se změní v sociální vlky, až nakonec státy upadnou do plamenů bitev a jejich moc se roz-plyne v dýmu.

    § 7. Jestliže se stát oslabuje vnitřnímu nepokoji, ať už jsou rázu sociálního, hospodářského či poli-tického, nebo jej občanské války vydávají do rukou vnějších nepřátel, je naprosto ztracen: Je v naší moci! Nadvláda kapitálu, který je úplně v našich rukou, jeví se tomuto státu jako záchranný člun, je-hož se musí i proti své vůli zachytit, aby neutonul.

    § 11. Každé rozhodnutí davu závisí od nahodilé, nebo uměle vytvořené většiny, která, protože nezná politické tajemství, činí úplně nesmyslná rozhodnutí, a tím se stává zárodkem anarchie ve státní správě.

    Sezení II.:

    § 5. Každý moderní stát má v rukou moc, kterou může způsobit hnutí v národě. Je to tisk. Prvořadou úlohou tisku je ohlašovat požadavky, zaznamenávat stížnosti lidu, vyjadřovat a živit všeobecnou nespokojenost.

    Sezení III.:

    § 12. …Za současného stavu lid slepě věří tištěnému slovu a prostřednictvím tisku hlásaným bludům činí si klamné závěry, které jsme mu našeptali, a tím pociťuje nenávist proti všem třídám, které sdají být výše než je ta jeho, protože nechápe význam každého stavu.

    Kdo zná tato „podvržená“ moudra měl by jasno o co ve světě jde…

  19. 14/07/2010 18:18

    Ještě omluva za nepatrné chybičky, které se vloudily do textu..

  20. 14/07/2010 18:22

    Již naposled – Sezení V.

    § 11. Nejdůležitějším problémem naší vlády je oslabit ducha veřejnosti kritikou, odvyknout masy myslet, neboť z přemýšlení se rodí opozice, a proto je třeba utopit v planých slovech sílu každé myšlenky.

    Otázka: Není to ušité na míru i když od napsání uplynula mnoga leta?

  21. aBsUrD permalink
    15/07/2010 18:10

    Nebylo by lepší tyhle výňatky z Protokolů sionských mudrců třeba dát do samostatného článku než je cpát do diskuse? Tam se to snad bude hodit víc než do komentářů.

  22. 16/07/2010 06:39

    Samozřejmě, že by to bylo mnohem lepší – ale kam titul poslat a na jakou adresu? Tak se ozvěte, „BUDe“.
    Sezení V.
    § 16. Nic není nebezpečnějšího, než síla osobnosti a soukromá iniciativa Jsou-li tyto vlastnosti obdařeny tvůrčí silou ducha, pak mohou vykonat víc, než milion těch, mezi které jsme zaseli rozkol. Výchovu … musíme vést tak, aby jim vždy beznadějně klesaly ruce, kdykoli se ocitnou před úkolem, který vyžaduje osobní rozhodování.

  23. 16/07/2010 11:23

    § 36. Jak úzký rozhled mají mozky těch … zvířat! Nepřišlo jim na mysl, že když si vypůjčí na úrok, tak tyto peníze, kapitál i úroky se musí předem vybrat ze státní pokladny, aby nám je mohli splatit. Zopakujeme si ještě jednou: Oč by bylo výhodnější vybrat peníze přímo od poplatníků, kterým se úroky neplatí! To je právě důkazem jak geniální je náš duch. My jsme jim dovedli vyložit otázku půjček tak, že oni v tom viděli dokonce výhody pro sebe. (cha, cha, cha)

  24. 19/07/2010 06:33

    Nic, ticho, jak tiše spí…

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: