Skip to content

Feminismus a Nacionální socialismus

19/10/2010

Překlad výňatku z 11. kapitoly „The Constructive Side“ knihy „Gold in the Furnace“ od Sávitrí Déví. Výňatek připravil a publikoval R. G. Fowler pod názvem „Feminism and National Socialism“.

***

Dalším velmi důležitým rysem našeho nacistického vzdělání (a celého našeho systému) je jeho naprostý protiklad vůči zhoubnému „feminismu“ naší epochy – vůči produktu dekadence, jehož důsledkem není nic jiného než další snižování úrovně rasy.

Nesnášíme samotnou myšlenku „rovnosti“ mužů a žen, vnucovanou bezostyšněji než kdy předtím západnímu světu od doby první světové války. Za prvé, je to nesmysl. Žádný samec ani samice jednoho druhu, obdarováni Přírodou navzájem se doplňujícími schopnostmi k naplnění navzájem se doplňujících osudů, si nemohou být „rovni“. Jsou mezi nimi rozdíly, přičemž nic jiného mezi nimi být ani nemůže, a to i navzdory tomu jak moc se někdo snaží dát jim stejnou výchovu a přidělit je na jednu a tu samou práci. Je to hanebná myšlenka; protože jediný způsob, jak někdo může, a teď neřeknu dělat muže a ženy „rovnými“ – to je nemožné – ale nutit je, chtě nechtě, do jedné umělé formy, do návyku jednoho typu života, je okrádáním ženy o její ženskost a muže o jeho mužské ctnosti. Jde tedy o zkažení obou a zkažení rasy. (V moderní anglické literatuře žádný autor neodkryl klam feminismu lépe než D. H. Lawrence v téměř všech svých pracích.)

Azag-Bau, královna sumerského města Kiš, zde zboštěna jako Kubaba

Nepopírám, že zde jsou, a vždy byly, jednotlivé případy žen, které byly více vybaveny pro mužské úkoly než pro mateřství, popřípadě byly vybaveny pro oba tyto úkoly zároveň. Takové výjimky ale nepotřebují „feminismus“, aby pro sebe vybojovaly speciální postavení, které jim Příroda ve své lásce k rozmanitosti ustanovila. Kolem roku 3200 před Kristem se mladé obchodnici s vínem, Azag-Bau, podařilo nabýt takové důležitosti, že se stala zakladatelkou čtvrté dynastie z Kiše (Cambridge Ancient History, 1924, ed., vol. I). V těch dnech ženy nevolily – mimochodem, ani muži nevolili – a to ani v Sumeru, ani nikde jinde. Obecně vzato, ženy s muži ani nesoupeřily ve všech, nebo téměř ve všech oblastech života, jako se to děje v moderní Anglii nebo ve Spojených státech.

Kupodivu nejfanatičtější ženské feministky jsou zpravidla ty, kterým mužské kvality nejvíce chybí. Panovačné ženy, jak poznamenává Nietzsche, nejsou feministkami. Ženy, které žily kdysi dávno, Azag-Bau, egyptská královna Teje, Agrippina, nebo blíže naší době, málo známá, přesto fascinující silná ženská postava mongolské historie, Ai Yuruk, která strávila život v sedle, a po boku svého otce Kajda (syn Güjüka, syn Ogodeje, syn Čingischána) „držela horské pastviny střední Asie po téměř čtyřicet let“ (Harold Lamb, The March of the Barbarians, 1941 ed., str. 244), ty všechny by vybuchly smíchy při představě „ženské emancipace“ a všeho žvanění, které to doprovází – ve skutečnosti by se zřejmě vysmály všem typicky demokratickým institucím, které náš zdegenerovaný svět tolik obdivuje.

Ale výjimky nepotřebují žádné speciální vzdělání; a jestliže potřebují, vzdělají se samy. Naše národně socialistické vzdělání pro současné a budoucí blaho zdravé společnosti, bylo – a bude i nadále, až přijde doba, kdy bude znovu zavedeno – založeno na akceptování skutečnosti, že muži i ženy hrají zcela rozdílnou roli v národním životě, a že proto potřebují zcela jinou výchovu; tedy, že „jedním z cílů vzdělání žen musí být příprava na budoucí mateřství“ (Mein Kampf, díl II, kap. 2, 1939 ed., str. 460, podle německého originálu.)

Německý plakát

„Nenutili“ jsme žádnou ženu, aby se stala matkou. Ale každé zdravé ženě čisté krve jsme poskytli potřebnou výchovu a veškerou příležitost, aby se stala užitečnou, pokud chtěla. Dívky byly učeny, aby mateřství vnímaly jako národní povinnost a stejně tak jako čest – nikoliv jako zátěž. Byly učeny, aby obdivovaly mužné ctnosti mužů a aby se poohlížely po dokonalých válečnících jako ideálních partnerech, tak jak je to přirozené. Rovněž ne každá dívka si mohla vzít kteréhokoliv muže, dokonce i uvnitř strany. Čím lepší byly předpoklady muže, tím lepší musela být i žena. Například dívka, která se chtěla stát manželkou SS-mana – což byla veliká čest – musela nejen prokázat svůj neposkvrněný árijský původ (což se očekávalo u všech nastávajících novomanželů v Německu), ale také předložit diplom potvrzující že byla schopná ve vaření, šití, ve vedení domácnosti, ve výchově dětí atd., zkrátka, že byla prověřena a shledána jako vynikající hospodyně.

To samozřejmě neznamená, že se v národně socialistickém státě bude žena učit pouze péči o domácnost a o děti a nic jiného. V novém Německu jim bylo poskytnuto také všeobecné vzdělání. Bod dvacet z programu strany, který mimo jiné zdůrazňuje, že „Pochopení státní myšlenky je třeba podporovat již od počátku školní výchovy (v občanské výchově).“, je třeba brát v úvahu při vzdělávání dívek stejně jako chlapců.

A k tomu, zřídkakdy jsme mohli vidět ze strany kteréhokoliv státu tak vážnou a upřímnou snahu o poskytnutí každému dítěti maxima možností pro jeho rozvoj a postup. „Žádáme, aby bylo zvláště nadaným dětem chudých rodičů bez ohledu na jejich stav nebo postavení poskytnuto vzdělání na náklady státu.“ pravil Führer, znovu v tom samém bodě svého programu. Do posledního písmene dodržel své slovo a dal v tomto a jiných ohledech německému lidu dokonce ještě více než slíbil, jak byli jeho nepřátelé nuceni přiznat.

One Comment leave one →
  1. Antal permalink
    26/05/2013 19:15

    Provedena revize překladu.

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: