Skip to content

Árijský humanismus

23/03/2011

Překlad krátkého článku od Christiana Lindtnera Ph.D.

Porozumění árijské moudrosti v praxi, znamená seznámení se se starověkými spisy Indů, Řeků a Římanů. V ideálním případě by člověk mohl začít i se studiem sanskrtu, řečtiny či latiny. Nicméně tyto základní prameny jsou dnes k mání v moderních vědeckých a komentovaných překladech. Jsou lehce dostupné v knihovnách a většina těchto spisů je vydávána mnohými akademickými vydavateli.

Nejprve musí člověk pečlivě studovat spisy Platóna a Aristotela, dvou nejdůležitějších řeckých filozofů. Z římských autorů bychom si měli zvolit díla filozofů jako Cicero nebo Seneca.

Nepostradatelným je také římský historik Tacitus, který napsal:

„Tedy stal jsem se hlavním mezi historiky, abych tak uchránil ctnostné činy před zapomněním, kam by bývaly byly odloženy, a muži by měli pociťovat hrůzu z představy, že je o nich potomstvem pro jejich zvrácenost a činy smýšleno neslavně.“

Základním pojmem řecké a římské filozofie je ctnost (aretê v řečtině, virtus v latině). Ctnost je přítomna pouze v ctnostných lidech, tedy ve skutečné lidské činnosti.

Ctnost má čtyři tváře, vědu (která má co do činění s pravdou), spravedlnost (která má co do činění s naším soužitím a společností), odvahu (potřebnou k udržení pravdy a spravedlnosti) a zdrženlivost (nezbytnou kvůli času potřebnému k přivedení ctnosti k dokonalosti). Skutečné štěstí se nachází pouze v ctnostných lidech. Skutečná ctnost je nejzazším cílem člověka a společnosti.

Ve starověké Indii, jak se lze dočíst ve všech sanskrtských spisech, je základní myšlenka člověka a společnosti vyjádřena termínem dharma. Což znamená ctnost, slušnost, zákon a pořádek. Je to to samé jako aretê u Řeků a virtus u Římanů. Dharma existuje pouze do té míry, že je vykonávána. Ctnost spočívá v činech.

Všichni sánskrtští filozofové jednohlasně souhlasí s tím, že dharma má dvě tváře, praktickou a teoretickou. Člověk se musí chovat lidsky a správně rozumět. Vědecké znalosti mají co dělat, stejně jako v Platónovi a Aristetolovi, s chápáním pravdy a přirozených příčinách všech věcí v čase a prostoru.

Člověk je mikrokosmos, malá část většího makrokosmu. Při normálních okolnostech ovšem člověk  v tomto svém poznání může selhat.

To proto, že selhal v rozvíjení svých spících duševních sil. Árijská myšlenka spočívá v uvědomění si identity mikrokosmu a makrokosmu. Dualita může být překonána pouze skrze úsilí rozumu. V sanskrtu: buddhi, mati, dhî, prajnâ; v řečtině vous, logos; v latině ratio, intellectus, atd.. Jinými slovy, ideou je očištění lidské mysli. K očistištění své mysli člověk musí očistit své denní zvyky. Tak vypadá žijící život ctnosti.

O józe koluje spousta chybných tezí. V základu jóga znamená duševní úsilí. Jóga je často definována jako cvičení dvojité dharmy. Jóga je jednoduše cvičením čtyř tváří aretê, nebo chcete-li virtus. Prostřednictvím rozumu, tj. prostřednictvím buddhi, ratio atd. rozumíme pravdě a přirozeným příčinám věcí v přírodě. Toto na konec přináší šťastný a pokojný stav mysli.

To je pak starověkým árijským ideálem Moudrosti. (Hlavními indickými zdroji jsou Manusmrti a Bhagavadgíta, lehce dostupné v moderních překladech. Důležité jsou taktéž budhistické a janapadaské spisy, které se také zabývají dharmou.)

Vědecké chápání zákonů přírody, tj. makrokosmu, může být nalezeno prostřednictvím úsilí rozumu v mikrokosmu. Árijský ideál je skrz na skrz ideálem humanistickým. Nemá nic společného s náboženskými pověrami. Zkušenost nám ukazuje, že lidé morální a intelektuální jsou vzácní. Uctívání hrdinů je proto nedílnou součástí árijského života.

Árijský ideál lze přiznat největším hrdinům evropské civilizace. Když Thomas Jefferson představil svůj demokratický experiment, neznamenalo to, že by obětoval ideál „aristokracie ctnosti a talentu“. (Fráze, již si vypůjčil od Cicera: virtus et ingenium.)

Pandit Néhrú měl pravdu, když ve svém Discovery of India tvrdil, že největším indickým odkazem světu je sanskrt. Pokud bychom se otázali, co je na sanskrtu tak drahocenného, odpovědí by bylo, že právě sanskrtské spisy uchovávající árijský ideál dharmy a jógy ve své původní čistotě.

V našem století čelí árijský ideál zkaženým a prolhaným útokům ze všech stran, včetně marxismu a zkorumpované „demokracie“.

Obrovskou hrozbou pro árijský, či evropský, civilizační pokrok taktéž představují tří Abrahámova náboženství (judaismus, křesťanství a islám). Árijský ideál, jak bylo zmíněno výše, nevidí žádný rozpor mezi náboženskými a vědeckými ideály. Na druhou stranu stojí v opozici proti marxistickému ateismu a pověrám tří Abrahámových náboženství. Nejedná se o popření cenných prvků v těchto náboženstvích, ale historie náboženství nám jasně ukazuje, že téměř vše hodnotné v těchto náboženstvích bylo zapůjčeno od Indů, Řeků a Římanů.

Často se tvrdí, že judaismus a křesťanství „obohatily“ západní civilizaci. Z historického úhlu pohledu je třeba říci, že je to spíše naopak: evropská, nebo árijská, civilizace obohatila judaismus, křesťanství a dokonce i islám.

Velký indolog, Christian Lassen, ve své knize Indische Altertumskunde (Bonn 1847) napsal:

„Árijci jsou ze všech lidí nejorganizovanější, nejpodnikavější a nejkreativnější; jsou taktéž nejmladší, protože Země dala svým nejlepším tvorům, jak květinám tak zvířatům, život později. Tento vztah se nakonec sám podobně projeví i na poli politickém…“

V tomto století někteří autoři tvrdí, že tento „árijský mýtus“, tj. důraz na biologii, na zasloužený triumf silnějších, upřednostňování mládí a nadřazenost bílé rasy, ospravedlňuje to co je popisováno jako „nejstrašnější a nejničivější masové hnutí, které se kdy v dějinách objevilo“ (citace z Lon Poliakov; The Aryan Myth, New York 1996).

Nyní tu máme obvinění, že jsou „Árijci“ nějakým způsobem odpovědní za to, co se nazývá holokaust Židů, což je samo o sobě vskutku velmi vážná věc. Pokud „Árijci“, či aspoň ti v Německu, byli skutečně odpovědní za takovou ohavnou vraždu šesti milionu Židů, kdo se pak nemůže nesmát árijskému ideálu ctnosti? Ale co když je toto obvinění lživé? V tom případě se musíme vypořádat s nejnepříjemnější pomluvou v historii lidstva.

Ve snaze bránit sebe sama, či spíše: ve snaze bránit své ideály pravdy a slušnosti, je zjevnou povinností všech Árijců studovat údajný holokaust vědeckými způsoby. Židé často tvrdí, že Římané, či Evropané, zavraždili miliony Židů. Například jedna pasáž v Talmudu se zmiňuje o tom, jak císař Vespasian „zabil ve městě Bethar čtyři sta tisíc krát deset tisíc (= 400 000 X 10 000 = čtyři miliardy)“ nevinných Židů.

Podle jiné pasáže v Talmudu, Gittin 58a, str. 269:

„Šestnáct milionů izraelských školáků bylo v Betharu zabaleno do svitků a upáleno zaživa Římany.“

V říjnu roku 1919, psaly noviny The American Hebrew o holokaustu šesti milionu Židů v Evropě. Dnes masmédia každý den omílají šest milionu Židů zavražděných Hitlerem.

Co je historií a co mýtem? – pouze věda může rozhodnout.

Árijci jsou obviňováni ze zavraždění Židů v několika holokaustech, jak starověkých tak novověkých, ale jsou tyto obvinění pravdivá? Je naší povinností bránit naše ideály a vypořádat se s těmito obviněními vědecky a beze strachu.

Árijský ideál je ideálem pravdy. Je ideálem otevřenosti všemu, tedy samozřejmě i Židům. Nebo-li jak stojí v tomto textu připisovaném Budhovi (Dhammapada 393) :

„Ne spletenými vlasy, ne rodokmenem, ani kastou se člověk nestane Bráhmanem. Bráhmanem je ten, ve kterém přebývá pravda a spravedlnost. A ten je požehnaný.“ – Praví Árijci, praví Bráhmani, jsou definováni ve vztahu k árijským ctnostem.

Komentáře: 7 leave one →
  1. dsgfagf permalink
    24/03/2011 10:39

    Není náhodou 400 000 x 10 000 = 4 000 000 000 🙂

  2. 25/03/2011 16:05

    NE🙂

    // děkuju, opraveno, chyba vznikla při překladu kvůli jinému psaní těchto číslovek v angličtině.

  3. europa erwache permalink
    26/03/2011 15:34

    Židi vždycky rádi přeháněli, pokud jde o jejich „utrpení“🙂

  4. vonrammstein permalink
    27/03/2011 00:43

    Bhagavadghíta je jen výseč, relativně krátký dialog. Myslím, že přesnější by bylo použít Mahábhárata.

  5. 27/03/2011 14:25

    Já se snažím vždy zachovat co největší přesnost originálu a i když je Bhagavadgíta jen výseč, tak je to výseš důležitý🙂 Jinak je poměrně škoda, že doposud nebyla do češtiny přeložena celá Mahábhárata😦

  6. vonrammstein permalink
    28/03/2011 19:32

    Midilird: V podstatě byla, Antonínem Miltnerem, ale je to jen hodně stručné převyprávění stěžejních příběhů pro mládež.

  7. 30/03/2011 14:03

    No právě, převyprávění. Četl jste to a můžete doporučit?

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: