Skip to content

Krátce k dílu Julia Evoly

19/05/2013
by

Julius Evola

Před 115 lety, dne 19. května 1898 se v Římě narodil baron Julius Evola. Pro získání životopisných informací o jeho osobě odkazujeme čtenáře na jiné internetové zdroje, především pak na český překlad článku Guida Stucca, jenž podstatnou měrou přihlíží nejen k jednotlivým etapám Evolova života, ale také k jeho názorům; my sami považujeme za důležitější jeho dílo, než jeho vlastní život, proto v následujících řádcích přinášíme pár poznámek pouze k jeho půl století trvající práci.

Ke studiu díla

Julius Evola se po padesát let věnoval studiu antiteze moderního světa a všech jeho projevů: studiu integrální Tradice a symbolismu s ní spojeného. Svou prací významnou měrou přispěl k pochopení tradičního světa a osvětlil cesty, které k němu vedou. Právě v tomto pozitivním smyslu doporučujeme chápat jeho dílo; nikoli jako pouhou negativní kritiku modernity, jak se občas uvádí. Od tohoto náhledu je nutné odvodit i svůj přístup k jeho práci: pokud v ní někdo nachází jen prostředek k pouhému utvrzování se ve svých osobních názorech o úpadku lidstva a nikoli k vlastní iniciaci, nechápe ji dostatečně správným způsobem.

Tradicionalistické spisy, mezi něž se Evolovo dílo počítá, se svou povahou zásadně liší od většiny ostatní odborné literatury týkající se duchovních doktrín a významu symbolů. Zatímco smyslem běžných publikací na toto téma je buď pouze popisovat a sumarizovat historická fakta nebo prezentovat domněnky a myšlenkové konstrukce poplatné modernímu vědeckému paradigmatu, tyto práce mají smysl odlišný: jejich cílem je čtenáři přiblížit zcela jiný svět, který se od moderního světa liší na všech úrovních. Proto, je-li čtenář zvyklý na běžné odborné publikace, může se při studiu tradicionalismu setkat s nesnázemi a nedostatkem pochopení. Pokud si toto zájemce o studium neuvědomí a pokusí se ke knihám ze zmíněného okruhu přistoupit na základě moderního způsobu uvažování, knihy buď nepochopí, nebo je zahodí do kouta s tím, že „se to nedá číst a vůbec to nedává smysl“.

Julius Evola se ve svých pracích obracel především k jistému typu člověka, který sám nazýval l’uomo differenziato: k člověku, jenž se nejenže liší od člověka moderní doby a, na rozdíl od něj, se neztotožňuje s moderním světem, ani žádným jeho projevem, ale mimoto také cítí pozitivní inklinaci k hodnotám, jež dalece přesahují vše moderní. Pouze čtenáři, kteří, alespoň do určité míry, pochybují o „pokrokovosti“, „civilizovanosti“ a „velkoleposti“ moderní doby a zároveň cítí, alespoň nejasné, puzení k něčemu vyššímu, co přesahuje lidské věci, mohou Evolovo dílo plně pochopit a ocenit.

Další věcí, kterou musíme, po vlastních zkušenostech, potvrdit, je, že mnohé Evolovy spisy (na začátku studia) nelze pochopit po prvním přečtení. Mnohé pasáže, a mnohdy i celé knihy, je nutné číst stále dokola, než člověk vnitřně pozná, na co se Evola skutečně snažil poukázat. Ke studiu jeho děl doporučujeme přistoupit za současného studia tradičních duchovních učení z i jiných zdrojů – zprvu hlavně od ostatních tradicionalistických autorů; později, po rozpoznání základních ideových linek árijské metafyziky, je (s odpovídající mírou obezřetnosti) možné přistoupit i ke zdrojům pochybnější kvality. S Evolovými postřehy lze hlouběji porozumět téměř kterékoli duchovní tradici, protože on sám nikdy nepreferoval žádnou konkrétní formu integrální Tradice, byť k některým měl blíže, než k jiným.

K dílu

Ve svém obsáhlém díle se věnoval studiu tradičních esoterických učení, vlastnímu pojetí rasismu a postojům, které by podle něj měl zaujmout člověk, který se odmítá ztotožnit s moderním světem.

V rané fázi svého života Evolu ovlivňovaly myšlenky pohanství, které však chápal zcela odlišným způsobem, než jej chápou ostatní neopohané. Své myšlenky shrnul ve spisu Pohanský imperialismus; použití slova „pohanský“ později, právě kvůli nepochopení jeho práce jinými, hluboce litoval. Velmi pozitivně se vyjadřoval o buddhismu, který mu pomohl překonat těžkou přechodovou fázi mezi jeho uměleckým a filosofickým obdobím; o něm napsal knihu Doktrína probuzení, v níž označil buddhismus za „árijskou asketickou cestu určenou duchovním ‚bojovníkům‘, usilujícím o osvobození z podmíněného světa“. Vedle buddhismu se zajímal i o tantrismus (Jóga moci), o němž si dopisoval s předním tantrickým učencem J. Woodroffem, hermetismus (Hermetická tradice), taoismus (Taoismus), magii (Úvod do magie) a další. Mimoto vyjadřoval sympatie k ghibellinské středověké tradici a v knize Mystérium grálu pojednal o významu symboliky Grálu a přidružených témat. Tradiční symbolismus spojený s otázkami sexuality shrnul v knize Metafyzika sexu.

Proti koncepci biologického rasismu Evola představil koncepci rasismu duchovního. V Mýtu krve odmítl klasický rasimus založený na mýtu krve a kritizoval různé rasové myslitele, především německé. V dalších knihách (Syntéza rasové nauky, Základy rasového učení) představil své vlastní názory na rasismus a svůj koncept rasismu založený na duchu a nikoli na biologických ukazatelích. Ve stejném duchu pojednal i o otázce židovské (Tři aspekty židovské otázky): odmítl klasický antisemitismus i plošnou averzi vůči Židům a ocenil jisté prvky židovské tradice; naopak se vyslovil pro antikřesťanské osvobození se od semitských prvků, cizích evropskému duchu.

Svůj vzdor vůči modernímu světu Evola otevřeně vyjádřil ve své Revoltě proti modernímu světu, kde popsal svět Tradice, jeho hlavní principy a symboly a zmínil involuční doktrínu čtyř věků, podle níž je moderní doba nejúpadkovějším obdobím lidských dějin. Po válce, kdy plně přijal koncept apolithei, vydal manifest Orientace a knihy Lidé mezi troskami a Jezdit na tygru, v nichž se obracel k lidem, kteří se cítí modernímu světu odcizeni a hledají způsob, jak mu čelit a nepodlehnout mu.

Archiv českých překladů Julia Evoly: www.juliusevola.cz

Komentáře: 5 leave one →
  1. 20/05/2013 00:38

    Jestliže někdo neznalý chce začít se studiem díla Julia Evoly respektive „tradicionalismu“ vůbec, měl by si rozhodně prvně přečíst knihu Krize moderního světa od R.Guénona.To je naprostý základ, z něhož vše vychází. Hledal jsem nějaký odkaz a místo toho jsem zjistil, že zde máte v knihovně tuto knihu na stažení🙂 Dobrá práce!

  2. 22/05/2013 22:07

    To mi připomíná, že si Krizi budu muset opět přečíst. Spíš by mě ale zajímalo, koho vzít po Evolovi a Guénonovi? Nejlépe samozřejmě česky dostupného🙂

  3. Myslič permalink
    28/05/2013 11:02

    Midilird, zkus tohohle pána: http://greer.blog.idnes.cz/

  4. 25/06/2013 17:37

    Tom Sunic a Dr. E. Christian Kopff mali pred rokmi na VoR rozhovor o Evolovi a pridruzenych temach.

    http://reasonradionetwork.com/20100413/the-sunic-journal-interview-with-dr-e-christian-kopff-1-of-2
    http://reasonradionetwork.com/20100420/the-sunic-journal-interview-with-dr-e-christian-kopff-2-of-2

    Kto si chce trochu oddychnut od citania, odporucam.

  5. Elix permalink
    02/07/2013 21:02

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: