Skip to content

Report z protestního shromáždění v Geči

24/09/2013

Následující report z demonstrací proti cikánské kriminalitě na Slovensku nám zaslal Raimund z Patagonie.

geča

Krajinná scenérie, která se otevírala našim očím na cestě k místu konání akce, jakoby vůbec nedávala tušit, jaké drama se tu před týdnem odehrálo. Širokou rovinu pokrývaly velké lány i drobnější políčka, zeleň tu zastupovaly hlavně aleje topolů, vinoucí se podél odvodňovacích koryt. Roztroušené průmyslové objekty vystupovaly ze zdejší krajiny jako zaťaté drápy východoslovenské metropole Košice, jejíž mohutnou zástavbu jsme nechali za zády. Nad lesnatými pahorky, které celou oblast lemovaly, se klenulo modré nebe, jediným pozorovatelným pohybem bylo víření vzduchu v poledním horku. Právě sem je situována i Geča, poměrně velká vesnice, vytvářející spolu se sousední Čaňou a Valalikami souvislý pruh osídlení s více než 10000 obyvateli. Dojem strnulosti, který nás doprovázel již cestou, nezmizel ani po příjezdu do našeho cíle. Vylidněnými ulicemi jen tu a tam procházel osamělý chodec, jedinými zdroji ruchu, byl dělník pečující o obecní zeleň a lidé pracující na zvelebování vlastních zahrad a příbytků. Nic nenasvědčovalo tomu, že se zde brzy mají sejít ty nejnebezpečnější protirežimní živly. Nebylo vidět nic z toho, co již tradičně patří ke koloritu podobných událostí, žádná auta napěchovaná těžkooděnci, dokonce ani žádné hlídky bedlivě monitorující situaci a připravené každou podezřelou osobu legitimovat, případně zajistit pro pozdější identifikaci a podání vysvětlení. Teprve po hodině a půl, kdy se již velmi přiblížil termín uvedený na pozvánce vyvěšené na sociálních sítích, se k místu srazu  začaly trousit hloučky i jednotlivci a z autobusu se vyhrnula i skupinka mladých lidí, jejichž orientace, tedy ta politická, se dala odhadnout podle účesů a tetování. Po několika desítkách minut se na prostranství před obecním úřadem srotil dav čítající možná 300-400 účastníků. Přes tři čtvrtiny z nich byly evidentně z řad zdejších obyvatel, některým stačilo pro účast pouze vyjít před dům. Zbytek tvořili nacionalisté a jejich sympatizanti, zajímavá byla podpora ze strany motorkářské komunity. Počet tajných policistů si netroufáme odhadovat. Jako pořadatelé figurovali členové  Ľudové strany naše Slovensko v zelených košilích, kteří posléze přikročili k zahájení akce a přeříkávání projevů.

Jako první se slova chopil regionální kandidát strany, jistě člověk na svém místě, ovšem nijak přesvědčivý řečník. Po něm naštěstí brzy přišel na řadu Marian Kotleba, již delší dobu jedna z hvězd slovenské národovecké scény. Po krátkém připomenutí důvodu, proč se celé shromáždění koná, se řeč stočila k politickým otázkám, hlavně pak k propagaci  ĽSNS takže celá sešlost nabyla charakteru předvolební agitace, i když leader strany na konci oznámil, že se o hlasy nikoho neprosí. Těžko však vůči takovému postupu vznášet námitky, neboť ĽSNS se zdá být jediným politickým subjektem, majícím potenciál přinést skutečné řešení problémů s romskou menšinou, která přestává být zvladatelná ve všech ohledech. Mluvilo se pak především právě o Romech, o problémech s jejich osadami stavěnými načerno a ještě k tomu na cizí půdě, jenž ve stále větší míře hyzdí slovenský venkov, o dvojím metru pro ně a pro bílé při uznávání nároku na dávky, při posuzování trestné činnosti. Brzy přišla na řadu hitparáda dobře známých hrůz a běd, které slovenskému národu v minulých letech členové nepřizpůsobivé menšiny způsobili. Byl uveden případ policisty, kterému byla zlomena sanice, což bylo ponecháno bez trestu a nakonec vyústilo ve zmasakrování důchodce Andreje Poláka. Na slabší povahy muselo jistě dobře působit opakované líčení toho, že pachatelé muže zbili a tahali po zemi takovým způsobem, že jeho mozek byl po činu doslova vyteklý na čtyřech metrech asfaltu.   Jeden z pachatelů byl pak již propuštěn na svobodu, přestože od zločinu uplynuly teprve dva roky.  V protikladu ke lhostejnosti orgánů vůči násilí spáchanému na policistovi, uvedl Marian příklad z vlastního života, kdy si po havárii s vozem , který řídil policista vysloužil doprovod šestice zakuklenců. Podobně spolu kontrastuje i neschopnost policejních složek zavést pořádek v jedné vzpurné romské osadě s jejich nasazením v boji proti extremismu, kdy neváhají použít  nejbrutálnějšího násilí i proti veřejným shromážděním. Hlavní řečník si vůči policii nebral servítky ani když členy protiextremistického útvaru nazval teplými bratry, navštěvujícími společně co týden plavecký bazén a saunu. Možný při tom odkazoval k nějaké kauze, jejíž pozadí ovšem neznáme, neboť slovenský veřejný prostor obyčejně nesledujeme. Výtka, podle nás trochu naivní, pak byla směřována policii také za to, že neprohledala všechny romské osady a nezabavila nalezené sekery.   Domníváme se, že pro eliminaci jejich nebezpečnosti by bylo zapotřebí dvojité drátěné oplocení, kterým by probíhalo 220 a možná i obklopení strážními věžemi s odstřelovači.

Kritikou se však Kotleba obracel také k běžným občanům, kteří svým pasivním přístupem mnohdy jdou na ruku politikům i nátlakovým skupinám z takzvané občanské společnosti, netřeba dodávat, že většinou k vlastní škodě.

S krátkou vsuvkou vystoupil i Štefan Szaniszló z Krásné Horky, který na Mariana převedl pozemek pod zdejší romskou osadou, kde byl předtím sám fyzicky napaden. Soud pak tento útok vyhodnotil jako ukázku romského životního stylu, nehodnou kriminalizace.

Nepříjemným doprovodem přednášených řečí, byly občas se ozývající pískavé zvuky vysokých tónů z ozvučné techniky, chvílemi dosti hlasité. Tento jev byl humorně komentován jedním z účastníků: „dajaký Cigán idě okolo“ a později také „zas ten degeš“. Kromě osamělých zvolání se ovšem lidé individuálních projevů zdrželi.  Jisté věty a myšlenky doprovodil potlesk, jinak bylo ovšem shromáždění nad míru klidné. Neozývalo se skandování, pískání ani bučení. Obecné rozhořčení nad popisovanými zločiny nebylo ventilováno jadrnými nadávkami a výhružkami, takovými v nichž dnešní média s oblibou vypichují údajný rasistický podtón. Přestože hněv místních byl znatelný, daleko více se na nich dal vypozorovat utrpěný psychologický otřes, se kterým se již ovšem začínali vyrovnávat. Nebyla cítit žádná zatvrzelá nenávist ani touha po pomstě mající třeba formu pogromu. Bylo patrné, že většina zainteresovaných brala věc spíše jako obecní tragédii než coby brutální rasový zločin. Rozhodně tím nechceme říci, že by odmítali na celou věc nahlížet v kontextu problematického soužití s romskou menšinou, naopak, s kritikou jí i vládní politiky rozhodně souhlasili. Na druhé straně můžeme na základě tohoto i mnoha dalších případů soudit, že obyčejní lidé nejsou ve svém pohledu na svět ani trochu rasističtí a to bohužel ani ve smyslu plného uvědomění si vlastní rasové a etnické příslušnosti. Rozhodně se běžně nedopouštějí žádné diskriminace na základě uvažovaných kritérií a pokud, tak spíše nevědomě, třeba tak, že se raději baví s tím, s nímž je to pro ně příjemnější. Je tedy evidentní, jak nehorázné a falešné jsou snahy dnešních médií neustále někoho obviňovat ze záměrné diskriminace prováděné na základě uměle vykonstruovaných stereotypů.

Nepříliš bouřlivé projevy davu  mělo patrně na svědomí také ostré jižní slunce, které nejen tlumilo vzrušené emoce, ale jeho ubíjející svit nám chvílemi způsoboval problémy se soustředěním se na přednášené projevy. Ne úplně nejlepší načasování nejspíše nemělo dobrý vliv ani na místní obyvatelstvo, které je na takovéto podmínky nejen zvyklé, ale i odjakživa uzpůsobené. Možná šlo o jeden z důvodů mírného průběhu celé akce, tím hlavním ale podle nás byla podoba soužití s romskou menšinou v dané lokalitě. Charakter zástavby i vlastnických vztahů zde nevytváří takové podmínky pro to, aby mohli nepřizpůsobiví ostatní obyvatelstvo doslova žrát za živa svých chováním i životním stylem. Takto je to známo z některých panelákových ghet v Čechách, či z míst, která se zde v taková gheta pomalu proměňují. Spíše než k neustávajícímu sledu drobnějších, i když závažných incidentů, které v lidech naakumulují napětí, jehož výbuch bylo možné v nedávné době několikrát dobře pozorovat, zde dochází k ojedinělejším excesům, které přes vlastní závažnost  a mnohdy i hrůznost  takto dramatickou odezvu zpravidla nevyvolají. Dlužno říci, že v Geči ani nikde v okolí jsme Romy ani stopy po jejich pobytu neviděli, ačkoliv jinak je jimi slovenské území doslova zamořené. Oproti  českým městům zde také chyběl onen pocit totální nespravedlnosti, kdy se pachatelé závažných zločinů mohli nejen dál pohybovat na svobodě, ale ani nebyli z ničeho obviněni. Zde pachatele zadržela policie a jeho pohyb mezi lidmi v nejbližší době nehrozí.

Nebo je to Trochu jinak? Pakliže vraždil nesvéprávný, měl by podle nás nést vinu ten, jenž za něj zodpovídal, což byli v tomto případě rodiče.  Pokud víme, žádné obvinění jim dosud nebylo sděleno.

Žádný neohlášený pochod vesnicí, který by mohl sotva skončit jinak, než pouliční válkou, se nakonec nekonal, i když jsme i s takovouto možností počítali, obzvláště po pročtení komentářů na sociálních sítích. Dlužno říci, že by nám takový scénář nebyl proti mysli. Nejen proto, že bychom měli potřebu se někde vybít a udělat při tom co největší bordel. S ohledem na okolnosti by nám ale asi žádná akce nepřipadala příliš radikální. Na druhou stranu bylo asi lepší, že vše proběhlo tak, jak proběhlo. Jednak nebyl vážněji narušen pietní charakter celé akce, zároveň byli místní dobráčtí obyvatelé ušetřeni dalšího šoku, jemuž by se jako bezprostřední pozorovatelé nepokojů asi těžko vyhnuli, tím spíše, že by šlo o první takovou zkušenost.

Jediný pochod se tak konal ke 100 metrů vzdálenému místu vraždy, kde byly zapáleny svíčky a lidé se začali pomalu rozcházet. Pro ukončení shromáždění nebyly potřeba žádné helikoptéry, vodní děla,  dělobuchy, slzný plyn a jízda, na místě se po celou dobu neukázali žádní ťěžkooděnci, uniformované hlídky, žádný otravný antikonfliktní tým. Shromáždění v Geči je dobrým dokladem toho, že hrozivě vypadající scény v ulicích českých měst z nedávné doby zdaleka neměli na svědomí demonstrující, ale policejní jednotky brutálně rozhánějící dav buďto bezdůvodně, nebo po nevýznamných provokací, s nimiž by si bezpečnostní složky měly být schopny poradit jiným způsobem. Vrcholem absurdity je pak započtení ceny zásahu do škod, což vyznívá, jako by se demonstrující nejvíce provinili tím, že je třeba vynakládat mimořádné prostředky na platy těch, kteří je mlátí. Policejní výdaje na akci v Geči byly jistě taktéž nemalé. Kromě tajných na místě čekalo údajně kdesi za bukem 200 připravených těžkooděnců. Tyto výdaje však bezpochyby zůstanou bez větší pozornosti médií, stejně jako akce samotná. Zdržení se zásahu lze přičítat na vrub také velkému emocionálnímu náboji události, pročež by politikům  mohla klesnout popularita a morální kredit před veřejností. Netřeba si dělat iluze o ušlechtilosti policejních velitelů.

Na zpáteční cestě jsme se blížili ke shluku velkých průmyslových objektů, kolem něhož parkovalo na tisíc aut a nad nímž se vznášela atmosféra pohody a bujarého veselí. Šlo o pivovar Šariš, kde se právě konaly dny otevřených dveří. Vzpomněli jsme si na jeden komentář z netu, který potměšile konstatoval, že do Geče nikdo nepřijede právě kvůli této akci. Spolu se souběžně probíhajícím pivním festivalem v Košicích, se skutečně mohlo jednat o příčinu nevalné účasti přespolních. Kdo chce kam…, chtělo by se říci, to by ovšem bylo nespravedlivé vůči obyvatelům  Geči s ohledem na jejich solidní angažovanost. Přitom, na mítink strany extremistů, xenofobů či dokonce neonacistů, jak by se dala charakterizovat soudobých newspeakem, by zde přišlo ještě před dvěma týdny nanejvýše pár zvědavců.

Pokud by se někomu zdálo, že se snažíme naznačit, že i na hrozné věci může být něco pozitivního, chtěli bychom jej s klidem ujistit, že s touto myšlenkou nás předešel již Marian Kotleba ve svém projevu, hlavně však bílí obyvatelé celé Evropy, svým chováním a jednáním potvrzující systematicky její platnost již dosti dlouho.

No comments yet

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: