Skip to content

Alex Kurtagić – Zlatý řetěz Miguela Serrana

21/02/2014

Překlad článků Alexe Kurtagiće o knize Miguela Serrana, Zlatý řetěz esoterického hitlerismu. Originál k dispozici na stránkách Counter-Currents. Alex Kurtagić v současnosti pracuje na překladu celé Serranovy trilogie, zahrnující El Cordón Dorado: Hitlerismo Esotérico, Adolf Hitler, el Último Avatãra a Manú: “Por el hombre que vendra”.

Miguel Serrano

El Cordón Dorado: Hitlerismo Esoterico

Bogotá, Kolumbie: Editorial Solar, 2001

Aspoň co je mi známo, je toto první publikovaná anglická recenze knihy Zlatý řetěz esoterického hitlerismu, první části esotericko hitleristické trilogie Miguela Serrana. Protože jsem tajemnou konspiraci esoterického hitlerismu zapletl i do své dystopické novely Mister, a protože jsem nedávno psal i o knize Sávitrí Déví, Defiance, je jen relevantní prozkoumat i práci dalšího předního představitele esoterického hitlerismu.

Esoterické syntézy Serrana a Sávitrí Déví se vyvinuly nezávisle na sobě. Veškeré paralely, na které v naší exoterní rovině existence narazíme, jsou způsobeny společnými zdroji inspirace. Oba autoři si poté, co se na konci 70. let obeznámili s prací toho druhého, krátce dopisovali; tehdy však už jejich světonázory byly zformovány.

Miguel Joaquín Diego del Carmen Serrano Fernández byl chilský diplomat, cestovatel a básník, a ve španělské literatuře oslavovaný autor Generace roku 1938. Narodil se v Santiagu, v Chile, nejprve byl přitahován k marxismu, ale brzy o komunismu ztratil veškeré iluse a stal se příznivcem Movimiento Nacional Socialista de Chile (později známé jako Vanguardia Popular Socialista), vedené Jorge González von Mareésem.

V roce 1941 – kdy objevil Protokoly sionistických mudrců – byl německým imigrantem v Chile, ‘F. K.’, uveden do okultního řádu; tento řád, do kterého byl o rok později iniciován, měl být věrný bráhmanské elitě sídlící v Himalájích, mísící kundaliní a tantrickou jógu s Nietzscheanskou vůlí k moci, kladoucí důraz na astrální tělo a považující Adolfa Hitlera za iniciovaného a za spasitele árijské rasy, jenž se právě za tímto účelem v této době Kalijugy narodil.

Mistři řádu, kteří měli během a po válce udržovat s Hitlerem astrální spojení, tvrdili, že Führer žije. V době kdy se šířily populární spekulace o Hitlerově přežívání na tajné nacistické základně na Antarktidě (viz. níže), se Serrano v roce 1947 na tento kontinent vypravil jako novinář; tato zkušenost v něm zanechala velký dojem do konce života.

Serrano následně cestoval do Evropy, kde navázal přátelství s Hermannem Hessem a Carlem Gustavem Jungem, o nichž poté napsal knihu C. G. Jung and Hermann Hesse: A Record of Two Friendships (1965). Jungova předválečná charakteristika Hitlera coby polobožského ztělesnění kolektivního vědomí rasy, zanechala v Serranovi také trvalý dojem.

Od roku 1953 do roku 1970 byl velvyslancem v několika zemích. Vedl chilskou diplomatickou misi v Indii, Jugoslávii, Rumunsku, Bulharsku a Rakousku. Po svém propuštění z funkce v roce 1970 Allendeho vládou se usídlil ve Švýcarsku, kde pěstoval četná přátelství s národními socialisty jako Léonem Degrellem, Otto Skorzenym, Hans-Ulrichem Rudelem, Marcem Augierem (Saint-Loup) a Hannou Reitschovou, stejně jako s autory Juliusem Evolou, Hermannem Wirthem, Wilhelmem Landigem a Ezra Poundem.

Nakonec se vrátil do Chile a od roku 1978 napsal sérii knih s okultními a národně socialistickými tématy, včetně El Cordón Dorado: Hitlerismo Esotérico (1978), NOS: Book of the Resurrection (1980), Adolf Hitler, el Último Avatãra (1984), Nacionalsocialismo, Unica Solución para los Países de América del Sur (1986), La Resurrección del Héroe: Año 97 de la era Hitleriana (1986), Manú: “Por el hombre que vendra”(1991), No Celebraremos la Muerte de los Dioses Blancos (1992), a Nuestro Honor se Llama Lealtad (1994), plus knihu o kyberpolitice a čtyř svazkovou autobiografii (1996–1999), a svou poslední monografii Se Acabó Chile (2001).

El Cordón Dorado je jedinečně náročná a tajemná práce, která bude obtížnou pro všechny, snad kromě těch nejvíce erudovaných. Plné docenění této knihy vyžaduje několikeré pečlivé čtení, stejně jako znalost starověké a středověké historie, Západní a Východní mytologie, ariosofie, židovské konspirace, Jungových archetypů, Nietzscheanské filosofii a národního socialismu, včetně jeho poválečné existence.

Přestože tato kniha není příliš dlouhá (227 stran), přestože je rozdělena do pěti tématických částí a přestože tyto části jsou rozděleny do krátkých kapitolek (celkem 143), každá z nich obsahuje relativně nesouvislé pojednání spletené z množství různorodých vláken, složené z mnoha obskurních skutečností, událostí, příběhů, spekulací, mýtů a okultních vhledů, vedoucí celé vyprávění skrz křivolaté cesty bludiště, která málokdy končí tam, kde by podle názvu kapitol končit měla.

Serrano navíc nejenže málokdy zůstává v rámci oficiálních témat, kterým odpovídá jedna ze čtyř částí: Serrano probírá katary, druidy, templářské rytíře a rosekruciány, ale každou část prokládá závratnou konstelací historických a metafyzických odkazů, legend, představ a vzpomínek.

Mezi nimi můžeme najít rozpravu nad Hitlerovým mýtickým přežitím. Serrano tuto teorii interpretoval v mystickém, metafyzickém smyslu: Hitler, jenž ztratil exoterní válku, měl pokračovat v esoterické válce z Antarktidy, v jejichž polárních oblastech leží skrytý vstup do Vnitřní země, o které Serrano věřil, že je obývána vysoce vyspělou civilizací mimozemského původu.

Serrano také podporoval konspirační teorii o nacistických UFO: koncem války měli nacisté údajně pracovat na vysoce pokročilých letounu, včetně slavných létajících talířích (Haunebu I, II a III); podle této teorie nacisté pokračovali se svým výzkumem z podzemní základy (Základna 211) v Novém Berlíně, v Novém Švábsku, v Německé Antarktidě údajně ležící v Zemi královny Maud. Někteří ufologové tvrdí, že právě tyto stroje byly viděny při pozorování UFO v 50. letech. Serrano sdílel názor ufologů, že operace Námořnictva Spojených států Highjump (1967-47) se nekonala kvůli mapování a výcviku, jak se oficiálně tvrdilo, ale kvůli zničení nacistické základny. (Na něco z této teorie narážím i ve své knize.)

Rozličná témata jsou nicméně držena pospolu společným řetězem – zlatým řetězem – jenž je světonázorem, který je hierarchický, elitářský, novopohanský, gnostický, ariosofický, neoromantický, Nietzscheanský a samozřejmě národně socialistický.

Serranovo vyprávění je jako nebeská klenba plná hvězd: pomalu, jak naše vědomosti rostou, začínáme vidět galaxie, kupy galaxií a nakonec samotný kosmos. Jeho způsob argumentace se neřídí anglosaským lineárním modelem, kde jedna věc vede ke druhé; ani německým modelem, tedy kdy vše směřuje od obecného ke specifickému; ani východně asijským, ve kterém vše směřuje od okraje do středu; ale spíše antientropickým, kdy Serranovým zprostředkováním vše míří od chaosu k pořádku. Z této perspektivy můžeme vidět, že v sestupném směřování historie, v Kalijuze, v cyklickém vesmíru ovládaném zákony progresivní degenerace, byl Serrano zřejmě také člověkem proti času.

Co se v El Cordón Dorado dozvíme?

Bylo by špatné o Serranovi smýšlet jako o politickém ideologovi: měl velmi dobře definovaný Weltanschauung, a ano, měl velmi jasně definované a radikálně antisystémové politické názory; ale nepsal o politice. Jeho próza spíše obývá nepopsatelný literární prostor, někde mezi poezií, metahistorií, metapolitikou, náboženstvím a filosofií; není ani zcela skutečnou ani zcela fiktivní: Serrano zde nabývá role prostředníka mezi vnějším světem hmoty a vnitřním světem duchovna, spíše se táže než odpovídá, spíše hledá nežli nachází, a spíše navrhuje než ujišťuje, ale vždy stvrzuje jádro své antimaterialistické, nerovnostářské, tradicionalistické doktríny.

Materialista by tuto knihu četl jako rozšířenou prozaickou báseň, jako propracované dílo fikce, jež čerpá z mnoha starověkých, pohanských a okultních tradic, aby tak autor vytvořil zdání mystiky a fantastična; nematerialista by tuto knihu četl jako hluboké dílo odhalení a život potvrzující vyznání víry. Za správných okolností si mohu velmi dobře představit, že se tato kniha stane náboženským textem nějaké vzdálené, postapokalyptické budoucnosti; čtenou, interpretovanou a reinterpretovanou mystiky a klášterními školami.

O čem však nemůže být pochyb je to, že Serrano je vynikající literární umělec a muž velkého vzdělání, schopný přijít s nádhernou prózou, bohatou v lyrické kráse a duchovní a kulturní hloubce.

 

Komentáře: 2 leave one →
  1. NSák permalink
    22/02/2014 14:46

    Děkuji autorům ( Midilird a Antal) za jejich články a překlady.

  2. 24/02/2014 18:21

    A my děkujeme za stálou přízeň🙂

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: