Skip to content

Sávitrí Déví – Gándhí: Člověk proti času

15/10/2014

Anglický originál zde.

Sávitrí Déví se s Mahátma Gándhím setkala v Indii v září 1941 a část jejich rozhovoru popisuje ve druhé části níže. Je pravděpodobné, že jejich setkání předcházela vzájemná korespondence, a bylo by zajímavé zjistit, jestli z této korespondence něco stále existuje v Gándhího archivu.

I přestože Sávirí očividně s Gándhím v mnoha věcech nesouhlasí, tak ho obdivuje jako „člověka proti času,“ i přes to, že jeho „nenásilí“ považovala za lstivou formu násilí, druh citového vydírání. Sávitrí věřila, že násilí je v Temném věku nevyhnutelné a nezbytné. Tudíž ji nevadilo Gándhího násilí jako takové, ale jeho faleš – na rozdíl o upřímného a nesmlouvavého násilí, které upřednostňovala.

Text níže jsou úryvky ze dvou knih Sávitrí Déví. Titul poskytl editor.

Pozn. editora

Z knihy Blesk a slunce

(Calcutta: Sávitrí Déví Mukherdží, 1958), 3. kapitola

Řekli jsme: ti, kdož zůstávají „nad časem“ se neuchylují k násilí. To však neznamená, že všichni lidé zdržující se násilí jsou nutně osvobozené duše žijící „nad časem.“ Za prvé, velké množství zbabělců nikdy nepoužije násilí kvůli strachu z rizika, jež sebou nese, a tito zbabělci jsou cokoli, jen ne osvobození od pout času. Dále to, co člověk často bere jako nenásilí — nebo to, co se pod tímto označením i prezentuje — je ve skutečnosti nepatrnou formou násilí: nátlak na city ostatních, represivnější a — zná-li člověk na jaké pocity apelovat — i mnohdy efektivnější než nátlak na jejich těla. Pozdější velmi obdivované „nenásilí“ Mahátma Gándhího, bylo přesně tímto druhem nenásilí: bylo morálním násilím; nikoli: „Udělejte tohle nebo vás zabiju!“ ale: „Udělejte tohle, nebo se zabiju!“ Vědouce, že považuješ můj život za nezbytný. Může to vypadat „vznešeněji.“ Ve skutečnosti je to to samé — krom rozdílu v technice nátlaku. Je to spíše méně „vznešené,“ protože, přesně v rámci rafinované techniky vede lidi k víře, že to není násilí a tudíž obsahuje znaky klamu, vlastního klamu, od kterého je běžné násilí osvobozeno.

Později se Mahátma Gándhí nestal v žádném případě tím, co se snažíme popsat jako člověk „nad časem.“ Stal se člověkem, jehož nazýváme „proti času,“ usilující ho teď — příliš později nebo . . . příliš brzy — ustanovit na Zemi hmatatelný řád spravedlnosti (Ram raj). Ale jelikož postrádal upřímnost brutální síly, je jeho tzv. „nenásilí“ — morální násilí — charakteristickým pro naši dobu neupřímnosti (jakkoli čestný a upřímný on sám mohl být). Je to možná první případ skryté formy násilí aplikované v tak širokém měřítku v zápase za dobrým účelem. Popularita tohoto „nenásilí“ v Indii může být částečně přiznána skutečnosti, že byla, nebo se tak jevila, jedinou praktickou zbraní v rukách zcela neozbrojeného a ve velké míře i apatického národa. Svého ohlasu a velké publicity se však dočkala i v zahraničí, zcela v nepoměru s jeho reálnou hodnotou (a pozdější reputace „svatosti“ Mahátma Gándhího není nijak méně v nepoměru s jeho reálnou pozicí mezi dalšími velkými lidmi Indie). Cizinci, kteří toto „nenásilí“ zpopularizovali nejvíc, jsou lidé typičtí pro zdegenerovaný věk: lidé, kteří se zhrozí při pouhé myšlence na jakýkoli zdravý a upřímný projev síly, ale kteří ani nemohou rozpoznat morální násilí; muži a ženy (a obzvláště ženy) západních demokracií, nejpokrytečtější části světa. Apelovalo na ně přesně v tom rozsahu, že to bylo násilí v přestrojení. Dokonce i Angličané (někteří z nich žijící v Indii; někteří z nich zastávající vysoké pozice britských koloniálních úřadů) si nemohli pomoci a obdivovali ho. Nebyla to ona nenáviděná brutální síla, jež v historii (nebo v naší době) používali jiní velcí lidé „proti času,“ aby nastolili věk spravedlnosti. Ach ne!

Ale zcela jistě to nebylo ani nenásilí lidí „nad časem,“ kteří, kdyby se vůbec starali a čas od času se postavili proti nevyhnutelnému pádu lidstva, by nepoužili žádný skutečný nátlak k vynucení svých dobrých zákonů — a tak by ze světského pohledu selhali, jako selhal král Achnaton — nebo vyvinutí se „proti času“ a použití jakéhokoli množství potřebného násilí v duchu Boha, Který v Bhagavadgítě mluví k bojovníkovi za spravedlivou věc (jestliže ten je, jako Ardžuna, kšatrijou, tj. válečníkem rasou i svou přirozeností.

Z knihy Obžaloba člověka

(Calcutta: Sávitrí Déví Mukherdží, 1959), 6. kapitola

Je nám známo, že poměrně mnoho lidí je dnes spíše nakloněno k zavrhnutí vzrůstajícího užívání strojů ve všech oblastech života. Takoví lidé, jako Mahátma Ghándí, trvá na ztvrzujícím, „duši zabíjejícím“ účinku neustálého obsluhování strojů na člověka, jenž je obsluhuje; a často proti tomuto oponují přirozeným přátelstvím člověka a jeho věrných spolupracovníků, pracujících zvířat. Viděli jsme příliš mnoho každodenního utrpení těchto zvířat ve všech zemích, vyjma snad pár výjimek, abychom se jen na chvíli hlásili k názorům takových nevyléčitelných optimistů, nebo abychom sdíleli jejich naděje. Je-li lidem dovoleno v širším měřítku používat zvířata k tahání kočárů nebo nákladu, budou je přetěžovat, přepracovávat a vůbec s nimi špatně zacházet jen proto, aby za peníze, které utratili na jejich jídlo, pro sebe získali co nejvíce. Průměrní lidé jsou přirozeně sobečtí a hamižní a zbabělí; vždy byli; a zřejmě vždy budou.

V září 1941, v hodinu a půl dlouhém rozhovoru, jenž nám tak laskavě poskytl, jsme si nemohli pomoci a upoutali pozornost indického svatého politika, Mahátma Gándhího, na téma nebohých koní, které jeho následovníci a návštěvníci užívali k tomu, aby se přepravili z wardhaského nádraží do Sevagramu — Gándhího bydliště — a zpět. Poukázali jsme na to, že tato zvířata musí často běžet pět mil, jež tyto dvě místa oddělují, ať už jsou unavená, hladová nebo nemocná, zapřažená do svých dvoukolých kočárů — „tang“ — táhnoucí krom vozky také věřící nebo samozvané věřící v Mahátmanovo poselství lásky ke všemu živému, jejichž počet se pohybuje od jednoho do šesti. Před opuštěním Wardhy jsme sami policii nahlásili jednoho vozku proto, že nutil pracovat koně i přesto, že ten měl na svých zádech otevřenou ránu. Tuto příhodu jsme zmínili i před tímto velkým člověkem. Mahátma Gándhí nám očividně rozuměl a do jisté míry s námi i sdílel své sympatie pro zneužívané koně. Upřímně nám řekl: „Ve skutečnosti nemám žádné pravé následovníky. Kdybych začal kritizovat ty, kteří za mnou přicházejí proto, že využívají ‘tang’, troufám si tvrdit, že by mě brzy poté opustili všichni formální následovníci, a to málo dobra co bych mohl vykonat, by bylo zcela ztraceno.

Platí-li toto o Gándhího vlastních následovnících, co pak můžeme všeobecně čekat od člověka? Co můžeme očekávat od těch, co se nehlásí k tomu, že jsou stoupenci nějaké na život soustředěné víry? — těch, kdož mají zájem ve využívání zvířat k práci? Může snad někdo rozumně věřit, že by byli laskaví a milosrdní vůči svým němým „spolupracovníkům a přátelům“ — že by je nikdy nepřetěžovali; nikdy nenutili pracovat, když jsou unavení nebo nemocní nebo neochotní, i přesto, že rozdílné chování by pro ně bylo materiálně výdělečnější? Dokonce i spravedlivé zákony ochraňující čtyřnohé pracovníky by byly jen málo platné. Žádná vláda si nemůže dovolit, aby policisté dohlíželi na každý kočár v ulicích, každého oráče na poli — za předpokladu, že by zvířata milující vláda mohla existovat a nějakou dobu trvat před tím, než ve společné etice naší společnosti nastanou ohromné změny. Proto pokud bude dovoleno, aby jistá zvířata pro člověka vůbec pracovala, zdá se mi, že tu bude připadat padesát tvrdých a náročných pánů na jednoho přirozeně laskavého.

Nejlepší možný vývoj by dle našeho názoru byl co nejvíc snížit, a postupně zcela potlačit, užívání zvířat k těžké práci. Rozvoj strojů v tomto případě napomáhá věci našich němých bratrů.

One Comment leave one →
  1. Inti permalink
    17/10/2014 19:20


    Sávitrí Déví

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: