Skip to content

Vítr změny: Zelená energie ve Třetí říši

20/06/2015

green-energy-in-the-third-reich1

Překlad článku o myšlence využití větrné energie ve Velkoněmecké říši. Původní text na stránkách Artaman.

* * *

„Der Nationalsozialismus steht vor der Aufgabe, seine umwälzende und neuformende Kraft auch auf dem Gebiet der Energieversorgung in den deutschen Ländern zu beweisen. Er wird diese Aufgabe mit derselben Entschlossenheit anpacken und lösen, mit der er alle die anderen Probleme gelöst hat.“

„Národní socialismus rovněž čelí výzvě dokázat napříč celou německou zemí svou revoluční a reformační sílu na poli energických zásob. S touto výzvou se vypořádá s rozhodností mu vlastní, stejně jako se všemi problémy, kterým v minulosti čelil.“ — Walther Schieber, Energiequelle Windkraft“, 1941

Po havárii sovětské atomové elektrárny v Černobylu v roce 1986 a následném radioaktivním mraku, který ovlivnil velké části Evropy a další regiony mimo ni, se čím dál více lidí po celém světě začalo cítit znepokojeno tím, jakými způsoby je získávána energie. Přestože myšlenky na užití alternativních zdrojů energie — vody, slunečního záření a větru — byly v „Zeleném hnutí“ přítomny po desetiletí, síly držící otěže politiky a průmyslu, snažící se uspokojit neustále se zvyšující poptávku po energii naší zcela industrializované a urbanizované společnosti, udržovaly svět závislý na fosilních palivech — ropě, plynu a uhlí — nebo atomové energii. Teprve po té, co byl svět svědkem vyčerpávajících válek o zdroje jako ropa a plyn, a devastujících následků kontaminace vzduchu spalováním fosilních paliv, začaly být vážně zvažovány i alternativní zdroje energie. Když masivní zemětřesení v roce 2011 zasáhlo Fukušimu v Japonsku a zničilo městskou atomovou elektrárnu, rozhodla se německá vláda zcela upustit od atomové energie a namísto toho používat mimo jiné i větrné turbíny. Když dnes jedete po německé Autobahn, určitě si všimnete mnoha větrných farem rozesetých všude po Německu, snaha o výrobu „čisté energie“ a také snaha o větší nezávislost na dovozu ropy a plynu, protože globální zásoby fosilních paliv jsou velmi omezené.

Čeho si ale nicméně nemusíte být vědomi je to, že myšlenka vystavět v Německu větrné farmy není vůbec žádná novinka. Ve skutečnosti se tato myšlena zrodila ve Třetí říši a byla mimo jinými podporována Waltherem Schieberem v jeho manifestu „Energiequelle Windkraft“ z roku 1941. Schieber byl německý chemik, který v období Třetí říše zastával mnoho postů; například byl zástupcem Alberta Speera v jeho pozici na Ministerstvu zbrojení, kde byl zodpovědný za válečnou produkci německého průmyslu. Schieber, stejně jako mnoho jiných vlivných Němců oné doby, byl prozíravý člověk, který si uvědomoval, že Německá říše je velmi zranitelná, protože se musí spoléhat na ropu a uhlí — a jejich dovoz — k výrobě energie, namísto toho, aby se soustředilo na využití obnovitelných zdrojů přímo v Německu: vodu, sluneční záření a — větru.

Napsal: “Inzwischen hat der Krieg die enorme Bedeutung von Kohle und Öl mit der ihm eigenen Deutlichkeit in fast jedes Hirn gehämmert. (…) Nicht selten mußte sich die Strategie des Krieges nach den Möglichkeiten einer Mobilisierung von Kohle und Öl richten. Schon daraus geht hervor, daß der in die Zukunft denkende Wirtschaftler und Politiker nach Kraftquellen Ausschau halten muß, die weniger für die Bedürfnisse des Krieges als für die Erfüllung friedlicher Zwecke nutzbar zu machen sind.“

(Překlad: „Mezitím válka poměrně drasticky vtloukla obrovský význam uhlí a ropy snad do každé mysli. Nebylo výjimkou, že válečná strategie musela být navržena podle dostupnosti uhlí a ropy. To samo o sobě demonstruje potřebu každého ekonoma a politika, který se zajímá o budoucnost, hledat alternativní zdroje energie, jež mohou být využity nejen ve válce, ale také ve výrobě během míru.“)

Krom toho Schieber hlasitě vyjadřoval postoje, které budou v naší společnosti zaznívat až o mnoho desetiletí později: Zájem o mnoho znepokojivých, ekologických problémů, způsobených rapidním užíváním fosilních paliv. Národní socialismus byla ideologie, a hnutí, jež se hluboce zabývala ekologií. V tomto smyslu byla Třetí říše prvním „Zeleným národem“ vůbec. Schieber píše: “Wahrscheinlich werden sich die Menschen späterer Epochen über (die) Verschwendung von Bodenschätzen genau so entsetzen, wie wir uns ein Kopfschütteln über jene Zeiten leisten, in denen verantwortungslose Geschäftemacher die Wälder ganzer Gebirgszüge und Ländereien abholzen ließen, ohne jemals danach zu fragen, ob spätere Geschlechter die furchtbaren Folgen dieser Maßnahmen zu tragen hätten.”

(Předklad: „Lidé budoucnosti budou pravděpodobně zděšeni naším plýtváním fosilními palivy, jako mi odporem kroutíme hlavou nad předchozími staletími, kdy nezodpovědní obchodníci vymýtili celé lesy, aniž by se zabývali tím, jestli budoucí generace neponesou strašlivé důsledky jejich rozhodnutí.“) Pro Schiebera bylo na nejvýše důležité, aby Německo aktivně hledalo a využilo nové způsoby pro výrobu energie, jež by neměli žádné neblahé dopady na ekologii.

Stejně jako v jiných zemích, byla i v Německu voda ve velkém měřítku používána k pohánění elektráren. Nicméně počet řek, jež lze takto využít je značně omezen. Proto Schieber podporoval využití větrné energie, protože větrné farmy lze postavit kdekoli. Představoval si, že během první fáze výstavby by větrné turbíny byly stavěny na vzdálených farmách a místech v Německu, kam ještě nebyla zavedena elektřina. V roce 1941 německá armáda na východě stále postupovala a dobývala velké plochy úrodné půdy, jež měla v budoucnu německým osadníkům a farmářům poskytnout životní prostor. Schieber si uvědomoval potřebu energie těchto budoucích kolonií, nezávislých a pravděpodobně obklopené nepřátelským prostředím, a proto navrhoval, aby budoucí německé osady na východě prosperovali už od počátku z větrné energie. Navíc doufal, že v dlouhodobém výhledu díky větrné a vodní energii přestane být Německá říše závislá na fosilních palivech. „Vielleicht ist es späterhin möglich, unsere gesamte Energieversorgung nur auf die sich stetig erneuernden Energiequellen Wasser und Wind aufzubauen, wobei in den Talsperren unserer Wasserkraftwerke willkommene Speicher vorhanden sein würden, um die Minderleistung der Windkraftwerke bei schwachen Winden auszugleichen. Es würde dann ein Energieaustausch der ausbauwürdigen Wasserkräfte Großdeutschlands mit den Windkraftwerken des windgünstigeren Norddeutschlands über die vorhandenen Hochspannungsleitungen in Frage kommen.“ (Překlad: „V dalších fázích snad bude možné změnit naši výrobu energie zcela na nevyčerpatelné zdroje vody a větru. Vodní přehrady s našimivodními elektrárnami by mohli být výborná zařízení na ukládání energie k vyrovnání nižší produkce větrných farem v obdobích bezvětří. Za pomoci našich vysoko napěťových vedení by mohla existovat výměna elektrické energie mezi zdokonalitelnými vodními elektrárnami Velkoněmecka a větrnými farmami postavenými v lepších podmínkách severního Německa.“)

Walther Schieber nebyl nějaký podivín s nesplnitelným snem, ve své knize totiž představuje mnoho výpočtů k vybudování cenově dostupných větrných farem a rozebírá různé druhy designu větrných turbín. Mocné a vlivné kruhy ve Třetí říši se zajímaly o to, jak učinit Německo nezávislým, silným a odolným národem, který by se konečně mohl spoléhat na vlastní síly a zdroje a stal se tak skutečně autarkickým. Krom toho byla ekologie hlavním zájmem národního socialismu a Adolf Hitler sám uvažoval nad tím, jak uskutečnit, aby celý národ – ne-li přímo celé lidstvo! – žilo v souladu s křehkým ekosystémem Země. Můžeme tedy bezpečně říci, že kdyby se válka ubírala jiným směrem k jinému výsledku, tak by navrhované elektrárny Walthera Schiebera mohli být německým vedením uznány a náležitě využity.

Namísto toho aby na Ukrajina a východní Evropě byly před sedmdesáti lety vystavěny větrné farmy (vyrábějící zelenou a čistou energii, jejíž zdroj nikdy nedojde, a která není pro člověka nebezpečná a neničí Přírodu) postavili Sověti na Ukrajině v Černobylu atomovou elektrárnu, která zhruba před třiceti lety vybuchla jako temná připomínka lidské namyšlenosti, když se snaží používat solární oheň bohů. Německo pod vedením národního socialismu mohlo zachránit a změnit svět a učinit ho lepším místem pro život budoucích generací. Jak bohužel víme, Německo bylo poraženo a národní socialismus je dodnes špiněn a očerňován. Zatímco my stále proléváme krev za suroviny, které brzo nadobro zmizí; a stále žijeme v prostředí znečištěném naším neukojitelným hladem po energii; a stále se strachem vzhlížíme k nebi kdykoli, kdy nějaká atomová elektrárna selže a radioaktivní spad zamoří vzduch.

Národní socialismus byl – a stále je – nejtradičnější a přesto nejmodernější ideologií, kterou kdy člověk zplodil. Je to ideologie, jež měla konečné řešení k existencionálním otázkám člověka před sedmdesáti lety, a má je i dnes. Protože otázka zůstává pořád stejná, a tudíž i odpověď. A pořád není ještě příliš pozdě uvědomit si, kdo s řešením přišel jako první. Žádný think-tank Spojených národů v 21. století; byli to Němci jako Walther Schieber, kteří věřili v pozitivní sílu národního socialismu. Nemůžeme se mýlit, když učiníme totéž.

green-energy-in-the-third-reich2

green-energy-in-the-third-reich3

green-energy-in-the-third-reich4

green-energy-in-the-third-reich5

green-energy-in-the-third-reich6

Komentáře: 2 leave one →
  1. morgarath permalink
    21/06/2015 12:02

    Tak někde jsem četl, že Němci jako první zakázali také vivisekci, chemické složky v potravinách, aby byly ekologické a bio (což je dnes také doménou zelených levičáků), a také v\hlašovali chráněné oblasti, aby zachovali přírodu čistou a nepoškozenou průmyslem, či jiným „výdobytkem“ moderní společnosti. Je vlastně dost věcí, které Němci vymysleli jako první, a svět je začal „objevovat“ až mnohem později, například taky hrozbu komunismu, když se po spojenci ve válce vyklubal nepřítel, který rozdělil svět na padesát let…

  2. H4que permalink
    23/06/2015 22:00

    Zakázali taky rituální porážky zvířat, tzn. podříznout a nechat vykrvácet. Koho se to nejvíc dotklo, to asi všichni víme🙂. Nutno podotknout, že jim podobní se dneska do Evropy hrnou proudem a podřezávání (nejen zvířat) je jejich velkým koníčkem..

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: