Skip to content

Blesk a slunce

01/07/2015

LightningAndTheSun

Díky obětavé práci R. G. Fowlera, správce archivu Sávitrí Déví, a vydavatelství Counter-Currents jsme se konečně dočkali nového, třetího a úplného vydání snad vůbec nejdůležitější práce Sávitrí Déví, Blesk a slunce. Knihu je možné zakoupit přímo na stránkách Counter-Currents (včetně ostatních Sávitriíných knih vydaných R. G. Fowlerem zde a zde). Knihu je možno číst i on-line na stránkách Archivu. Do češtiny přeložené kapitoly lze nalézt zde na stránkách. V rámci propagace nového vydání vyšla na stránkách Counter-Currents recenze od Christophera Pankhursta, kterou vám nyní předkládáme v českém překladu.

* * *

Sávitrí Déví

Blesk a slunce

Třetí, kompletní a nezkrácené vydání

Ed. R. G. Fowler

San Francisco: Counter-Currents Publishing, 2015

Pokud kniha Blesk a slunce od Sávitrí Déví není jednou z nejkontroverznějších knih dvacátého století, tak k tomu nemá příliš daleko. Přestože byla tato kniha dlouho považována za téměř svatý text esoterického hitlerismu, byla k přečtení často jen v drasticky zkrácené verzi. Nyní po dlouhé době můžeme tento text studovat v kompletním novém odborném vydání, publikovaném nakladatelstvím Counter-Currents a editované R. G. Fowlerem, kterému vděčíme víc než komukoli jinému, že dílo této velmi originální autorky učinil tak široce dostupným.

První vydání Blesku a slunce vyšlo v roce 1958, po něm následovalo znovu vydání Ernstem Zündelem, které je dnes také vzácné. Většině čtenářů je známé zkrácené vydání publikované Williamem Piercem v roce 1966 a znovu vydané vydavatelstvím Renaissance Press Kerryho Boltona v roce 1994. Toto zkrácené vydání knihy obsahuje jen jednu třetinu původního textu a tak, slovy R. G. Fowlera, „nemůže být považováno za Sávitríino dílo“ (str. vii). Současné vydání obsahuje původní kompletní text a je navíc bez Zündelových edičních vsuvek.

Blesk a slunce je komplexní dílo, týkající se postupu věků, neboli jug. V dávno zapomenutém Zlatém věku (Satjajuga) neexistovala možnost násilí, protože se veškerý život v rámci kosmické hierarchie nacházel na svém správném místě. Jak se však svět od tohoto věku vzdaluje, jsou dávné pravdy postupně zapomínány a nevyhnutelnost konfliktu roste, protože v kosmickém řádu vesmíru přestává existovat jakákoli shoda. Současný Temný věk (Kalijuga) je obdobím, kdy se svět řítí do své konečné krize, čas, kdy jsou všechny dávné pravdy zapomenuty a na člověka soustředěné doktríny (na místo na život soustředěných) jsou všudypřítomné.

Podle Sávitrí je každý velký člověk, který se během Temného věku (jenž trvá tisíce let) objeví, nucen si zvolit. Může rozpoznat nezbytnost násilí tohoto Temného věku a akceptovat její užití pro vytvoření a rozšíření svých imperiálních dobrodružství; nebo může svou tvář od tohoto rozpadajícího se světa odvrátit, zříci se násilí a žít dle principů Zlatého věku. Prvně jmenovaný je člověk v čase, jehož symbolem je blesk, druhý jmenovaný je člověk mimo čas, jehož symbolem je slunce. V Blesku a slunci Sávitrí věnuje jednu část Čingischánovi, jež slouží za příklad člověka v čase, a další část, coby příklad člověka mimo čas, je věnována egyptskému faraonovi Achnatonovi.

Čingischán je podle Sávirí člověk v čase proto, že se jeho život ubíral po proudu historie. Tedy, že přijímal a používal nástroje Temného věku pro své vlastní cíle. Je rychlou a destruktivní silou přírody, rozumí tomu, že sestup světa do stále většího násilí je nevyhnutelný proces, jenž nelze zvrátit, ale jenž lze využít. Dal základy říši založené na prvenství Zlaté rodiny, tj. jeho vlastní rodiny. Jeho úspěchem bylo vytvoření říše, jež neměla sobě rovné, založené nikoli na nějakém náboženství nebo ideologii, ale na nezbytnosti dobývání. Sávitrí vykresluje Čingischánovu životní dráhu jako předurčenou kosmickou událost.

Achnaton byl stejně jako Ježíš člověkem mimo čas. Jeho celé bytí se v mocné formě metafyzické fotosyntézy orientovalo směrem ke slunci. Odmítl přijmout nezbytnost násilí Temného věku a s tímto padlým světem odmítl veškeré formy kompromisu. Překvapivě se však nestal osamělým kazatelským hlasem. Namísto toho inicioval svůj nový (přesto starověký) sluneční kult jako státní náboženství. Nezřekl se tohoto světa jako takového; spíše se v něm snažil vytvořit nový Zlatý věk. Sávitrí skvěle ukazuje, jak byl idealistický projekt mladého faraona odsouzen k neúspěchu. Protože jeho principy, jež byly rovněž principy Zlatého věku, mu nedovolily podporovat armádu, jež byla pro ochranu království před vnějšími hrozbami nezbytná. Snažil se vybudovat stát Zlatého věku uprostřed Věku temného a nevyhnutelnost jeho selhání je v knize popsána v celé své kosmické tragédii.

Prozatím by se dal Blesk a slunce brát jako velmi zajímavá teologická interpretace historických událostí. Ale je to právě poslední část knihy, díky které je tak proslulá. V této části Sávitrí popisuje Adolfa Hitlera jako hlavního člověka proti času.

Argumenty logicky následují po předchozích částech. Hitler se pokoušel pomocí národně socialistického státu vytvořit nový hierarchický řád, jenž by byl s kosmickými principy v harmonii. Použil prostředky Temného věku, aby dosáhl cílů Věku zlatého. Na rozdíl od Čingischána nedobýval jen kvůli dobývání samému; měl jasný program, který chtěl uskutečnit. A na rozdíl od Achnatona nebyl naivní a věděl, co je nezbytné, aby svých cílů dosáhl. V tomto smyslu představoval jak blesk, tak slunce.

Sávitrí navíc věří, že Hitler byl ke své porážce vždy předurčen. To proto, že byl tím, kdo přichází před posledním člověkem proti času. Posledním člověkem proti času bude inkarnace boha Kalkiho, který zničí svět Temného věku, aby mohl vybudovat nový Zlatý věk.

Co je na Blesku a slunci tak zajímavé není ani tak autorčin vzdorovitý národní socialismus jako téměř mýticko-poetické pojetí historie v knize představené. Cyklický postup věků je v Tradicionalistické literatuře a Východních náboženstvích známé téma, ale vzácně, jestli vůbec, bylo interpretováno tak úžasnými termíny jako v této knize. Vnitřní soudržnost a detail světonázoru, jenž Sávitrí presentuje je tak přesvědčivý, že její argumenty mají až neodolatelnou moc. Pouze při podrobném uvažování nad celou knihou vše působí velmi podivně. Snad je to důsledek toho, že čtenářovy nevyslovené předpoklady pocházejí ze Západní koncepce lineárního času a postkřesťanského sekularismu.

Sávitriíným velkým úspěchem je představení přesvědčivého historického schématu, ve kterém všechen život existuje podle kosmických zákonů v hierarchickém spektru. Tento spíše okcidentální pohled na život, odmítající představu, že člověk se existenciálně liší od jiných zvířat, byl obhajován ve velmi populární filosofické knize Johna Graye, Slamění psi, jedná se tedy o představu, jež má určitě v Západní mysli nějaké uchopení. Sávitríino trvání na kosmické velikosti člověka proti času dvacátého století zaručuje, že Blesk a slunce nikdy nedosáhne popularity Grayovy knihy, ale její názory na Hitlera a národní socialismus mají velmi daleko k tomu, aby sloužily jen jako bombastické dodatky k celé její filosofii. A její argumenty, mají-li být zpochybněny, si zaslouží dobře vážené, seriózní protiargumenty.

Vydání Blesku a slunce od Counter Currents Publishing zůstane definitivním vydáním knihy, alespoň do konce Temného věku. Je to nejdůležitější vyjádření myšlenek Sávitrí Déví a nezbytná koupě pro všechny odborníky na krajní pravici, jako pro všechny, kdo se zabývají tradicionalismem nebo jinými radikálními náboženskými myšlenkami.

 

 

No comments yet

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: