Skip to content

Otto Dietrich o financování Hitlera

16/09/2015

Úryvek z knihy The Hitler I Knew od Otty Dietricha, str. 140-143.

* * *

V zimě 1932 byl Hitler v Godesbergu, odkud odjel do Kolína nad Rýnem, kde se v domě bankéře von Schroedera uskutečnila jeho první tajná, rozhodující schůzka s von Papenem. Svůj doprovod nechal dvě hodiny čekat na silnici do Düsseldorfu; nikdo nevěděl, kam se Hitler poděl. Ten samý rok odcestoval do Düsseldorfu, aby se zúčastnil slavné konference průmyslníků v hotelu Park; k těmto představitelům německého průmyslu pronesl projev a získal si jejich podporu. V západoněmecké průmyslové oblasti oslovil Hitler představitele průmysl poprvé v roce 1926 v mém rodném městě Essenu. Mohlo by být zajímavé, kdybych na chvíli pohovořil o tom, co jsem věděl o Hitlerových vztazích s těžkým průmyslem.

Vše pramenilo z Hitlerova přátelství s Emilem Kirdorfem, vysoce postaveným vedoucím Porýnského uhelného syndikátu. Kirdof byl v té době už v důchodu; v letech 1927 a 1929 se jako divák účastnil Stranických dnů v Norimberku. Hitler byl v jeho domě v Mühlheim-Saarn blízko Duisbergu častým hostem. Hitlerovy styky s Kirdorfem mu umožnili oslovit početnou skupinu představitelů průmyslu v Saalbau v Essenu a získat je pro svou věc. Ale aspoň co je mně známo, tato prezentace myšlenek nevedla k žádné materiální podpoře, jež by stála za zmínku. Klíčoví lidé průmyslu byli politicky chladní a odtažití; radši vyčkávali, jak se vše vyvine. Hitlerova propaganda působila na masy a jeho soukmenovce ve straně; právě ti přinášeli nezbytné finanční oběti. Velmi dlouho byl závislý na stranických příspěvcích a sbírkách na masových shromážděních. Tento led byl prolomen až v roce 1932, kdy Göring navázal těsné vazby s Fritzem Thyssenem, vůdcem Stahlhelmu, který následně otevřeně vystoupil na setkání düsseldorfských průmyslníků na Hitlerovu podporu. Mezi účastníky setkání se podařilo získat sympatie a byly také vybrány nějaké peníze. Tyto dobře myšlené příspěvky byly ale ve svém množství nevýznamné. Mimo to, v té době nebyly žádné pochyby o jakémkoli významnějším dotování Hitlerových politických snah ze strany „těžkého průmyslu,“ přestože nepochybně místní stranické organizace mohly získávat menší či větší příspěvky od jednotlivých sympatizujících průmyslníků. Hitlerovy velké propagandistické cesty v rozhodujícím roce 1932, byly financovány čistě ze vstupních poplatků na obrovské masové demonstrace, kde se občas za sedadla v první řadě platily fantastické sumy. Často se tvrdí, že Hitler se dostal k moci díky penězům od zástupců těžkého průmyslu. Co se této otázky týče, mohu k ní poskytnout následující osobní detaily.

Až do srpna 1931 jsem pracoval jako editor v Essenu. Když jsem se přesunul do Mnichova a stal se „Šéfem tiskového úřadu v národním ústředí Národně socialistické strany,“ tak opoziční noviny napsaly, že jsem „prostředníkem s rýnským těžkým průmyslem,“ že jsem již dříve vyjednal podporu a financování pro Hitlera ze strany „uhlobaronů,“ a byl jsem jím nyní povolán do Mnichova, abych s průmyslníky navázal ještě těsnější vazby. Ve skutečnosti se tehdy můj jediný příjem, coby editora a zaměstnance vydavatelství, pohyboval mezi 600 a 800 markami za měsíc – a mí zaměstnavatelé byli s platbou často pozadu. Neměl jsem ani účet v bance, natož nějaké bohatství. S těžkým průmyslem jsem neměl vůbec nic společného. Hitler mě na Hessův návrh kontaktoval a já nabídl své služby straně zadarmo, byl-li bych schopen si v Mnichově vydělávat na živobytí svou bývalou prací coby korespondenta zahraničních novin. Hitler o tom nechtěl z principu ani slyšet; požádal mě, aby věnoval veškerý svůj čas straně, a na oplátku mi poskytne kompenzaci rovnou tomu, co jsem do té doby vydělával. Tuto nedůležitou osobní věc zmiňuji pouze proto, že to byl jediný finanční problém, který jsem kdy s Hitlerem probíral.

Skutečnost se ukáže ještě jasnější na případu malého incidentu, který nastal během volební kampaně v Lippe v prosinci 1932. Tehdy jsem Hitlera doprovázel jako novinář na veřejná shromáždění, a mohl jsem tedy sledovat proces, kterým z jednoho shromáždění ke druhému s velkými obtížemi hradí své cestovní výdaje. Jen sedm týdnů před tím, než se dostal k moci, strávil Hitler noc v Grevenburgu, blízko Detmoldu, když jeho hlavní pobočník za mnou přišel, a s velkými rozpaky mě požádal, jestli bych mu nemohl půjčit 2000 marek, protože Hitler už nemá ani fenik, a místní stranická organizace nemůže zaplatit za pronajatou halu, kde se má další den uskutečnit shromáždění. Jak by taková finanční ošemetnost mohla být v takovém rozhodujícím momentu myslitelná, kdyby byl Hitler financován průmyslníky!

V Berlíně se Hitler často na několik týdnů s celým svým štábem ubytoval v hotelu Kaiserhof – což stálo nemalé peníze. Několikrát hotelový účet platil z udílení exkluzivních rozhovorů pro americké zpravodajské agentury nebo noviny, za což dostával i tisíce dolarů.

Podmínky se přirozeně fundamentálně změnily, jakmile se Hitler stal kancléřem. Po krátký přechodný čas nařízení vlády napumpovala národní průmysl, který pak jel na plné obrátky ze svého vlastního impulsu. V roce 1934 jsem slyšel, že „obchodníci“ dobrovolně Hitlerovi každý rok darovali – z vděčnosti za oživení ekonomiky – několik milionů marek k jeho osobnímu užití. Hitler v žádném případě tyto peníze nepožadoval a co je mi známo, nikdy ani sám neurčoval, za co byly utraceny. Pod jménem Průmyslový fond Adolfa Hitlera byla tato suma dána k dispozici Rudolfu Hessovi, poté náčelníkovi štábu, a pozdějšímu tajemníku strany, Martinu Bormannovi. Bormann, jakožto správce těchto peněz, je používal pro Hitlerovy osobní projekty. K tomuto tématu se později vrátím ve spojení s budováním Berchtesgadenského Orlího hnízda, projektu, který Hitler velmi dlouho odmítal.

Když se podívám zpět a vidím vše ve své celistvosti, věřím, že jsem oprávněn tvrdit, že, připustíme-li vše ostatní, co proti němu lze říct, Hitler nikdy nedovolil finančním faktorům ovlivnit svá rozhodnutí. Průmysloví baroni si ho nekoupili, ani ho neohnuli podle své vůle. Právě naopak, to on si pomalu, ale jistě podmanil „obchod.“

No comments yet

Napsat komentář

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Log Out / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Log Out / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Log Out / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Log Out / Změnit )

Připojování k %s

%d bloggers like this: