Skip to content

Autorita vs bezejmenný dav

 Tento článek měl být původně součástí poslední eseje, o komunismu. Vzhledem k jeho rozsahu jsem se rozhodl zveřejnit ho samostatně…

Anarchismus, komunismus, ale i demokracie společně prosazují vládu lidu. Apelují tak na bezejmennou masu, která se má sama o sebe postarat – která se sama morálně, kulturně i politicky očistí; která si bude sama o všem rozhodovat, která si sama bude spravovat své záležitosti. Tuto fascinující demagogii najdete v každé anti-autoritářské brožuře po anarchismu, komunismu, a demokracii volajících autorit.

  Pro definitivní vyvrácení tohoto staletí trvajícího nesmyslu jsem použil politicky korektní dílo Dobrodružství Huckleberryho Finna, od spisovatele Marka Twaina (1835-1910).

  “Otec americké literatury”, svobodný zednář a humanista, který zemřel v roce 1910, nemůže být obviněn z propagace nacismu a souhlasu s myšlenkami Adolfa Hitlera. Jeho zmíněná kniha byla oceněna jako dílo ve své době nejlépe reprezentující americkou společnost. Svobodnou, demokratickou.. Text zcela výmluvně ukazuje falešnost oné anarchisticko-komunisticko-demokratické definice uvědomělého a rovnostářského lidu; bezejmenné masy proletářů, která sama dělá revoluce, která sama řídí svět, která sama buduje lepší zítřky. Falešnost tzv. “vlády lidu”.

Pojem davové psychózy zná asi každý. Smečka bez vůdce je jen stádo, nerozumné, chaotické a slepé.

  Ať se po přečtení ukázky každý zamyslí nad tím, zda anarchismus, komunismus či demokracie – tedy politické ideologie postavené na neexistujícím samostatném rozhodování anonymního davu – jsou opravdu tím adekvátním řešením pro zajištění zdravého rozvoje a budoucnosti lidstva. A zda dnes tak často pokládané věty typu: Proč národ ještě neotevřel oči?!, Proč národ ještě nepovstal?!, mají zaznívat i od inteligentních lidí, hlásících se k opozici vůči výše zmíněným ideologiím..

Ukázka z knihy:

Prolog:
Malé městečko, kdesi na jihu USA, kolem roku 1845. Místní obchodník, starý plukovník Sherburn, právě zastřelil postaršího opilce, který ho neustále urážel, nedbaje plukovníkových varování. Poté, co plukovník odešel po činu zpět do vlastního krámku, “dav” se ho rozhodl lynčovat:

..za chvíli NĚKDO řekl, že by se Sherburn měl lynčovat. Netrvalo dlouho a už to říkal kdekdo.. Lidé se hrnuli jako pominutí a strhali cestou kdejakou šňůru, aby měli Sherburna na čem oběsit.. ..Před domem Sherburna se nakupilo a namačkalo lidí, kolik se jich tam jenom vešlo.. Masa lidu se začala vlévat do dvora jako vlna. Zrovna v tu chvíli Sherburn vystoupil na stříšku podjezdu. V ruce měl pušku.. ..nic neříkal – jenom stál a díval se dolů. Kam jeho pohled dopadl, tam lidé klopili oči a vypadali potměšile.. ..začal se hlasitě smát.. Potom Sherburn povídá:

“Představa, že VY byste někoho lynčovali, je směšná. Vy že byste měli odvahu lynčovat MUŽE? Proto, že jste dost stateční, abyste mohli namazat dehtem a vyválet v peří nějakou zatoulanou ženskou.. – proto si snad nemyslíte, že máte dost kuráže vztáhnout ruku na muže? Kdepak! Muži se nemůže nic stát, i kdyby na něj přišlo deset tisíc takových jako jste vy – pokud je světlo a pokud vás nemá v zádech..

..Znám vás skrznaskrz. Znám průměr celé Ameriky. Průměrný muž je zbabělec. Na Severu po sobě nechá dupat každého, komu se zamane po něm šlapat, a pak jde domů a modlí se o dar pokory. Na Jihu jeden jediný samotný muž zastavil za bílého dne poštovní dostavník plný chlapů a všechny je obral.. Dopustili jste se chyby; nepřivedli jste si sem MUŽE. Přivedli jste si jen část muže – tuhle Bucka Harknesse. A kdybyste ho neměli, kdyby vás nebyl podnítil, byli byste si ulevili jenom nadáváním zpovzdálí.

Vám se nechtělo sem přijít. Průměrný muž nemá rád mrzutosti a nebezpečenství. Ale stačí, aby taková polovička muže, jako tady Buck, vykřikl: Lynčovat, lynčovat!, a vy se bojíte couvnout – a vy se bojíte, aby nevyšlo na jevo, co jste – totiž zbabělci. A tak začínáte řvát a chytáte se šosů toho polovičního muže a hrnete se sem a chvástáte se, co všechno neuděláte.

Nejubožejší věcí na světě je dav.. Ale dav, který nemá v čele muže, je nekonečně hluboko pod úrovní vší ubohosti. A teď se kliďte, jděte domů a zalezte do děr. Táhněte a vezměte si svou půlku muže s sebou”.

Při těch slovech rázem zvedl pušku na ruku a natáhl kohoutky. Dav prudce couvl a pak se rozpadl a lidé se rozutekli všemi směry a Buck Harkness sám metl za nimi jako zmoklá slepice..

%d bloggers like this: