Skip to content

Národní socialismus versus kapitalismus

Národní socialismus je založen na přírodním, přirozeném boji člověka o přežití, o zachování rodu. Je tedy ideou skutečně humánní. Naproti tomu, kapitalismus je založen na volném trhu obchodu a financí, na boji průmyslových a obchodních společností o přežití. Kapitalismus je systém tedy zcela nehumánní.

Od nástupu průmyslové revoluce, tedy od konce 18.století, můžeme vidět přerod priorit ve společnosti, a hlavně v jejich vedení. Do počátku průmyslové revoluce se lidská společenství řídila směrem, který udávala církev, náboženská víra a panovnické rody, to vše v rámci státně-politických útvarů. Nic však nezatočilo s lidskou společností, jako nástup volného trhu průmyslu a obchodu. Do té doby po staletí fungující řemeslné dílny a výrobny, významné svou kvalitou a pokrývající rozumnou měrou stávající poptávku, se s rozšiřováním železnice začaly orientovat i na větší, než jen regionální oblasti zájmu.

Dílny začaly rozšiřovat svou výrobu, kdy podle logiky trhu obdrží “za více zboží více peněz”. Zde je zlom, který dodnes ovlivňuje lidskou společnost.

Individuální člověk, který měl výhodu pouze většího množství peněz, dokázal porazit OBCHODEM své konkurenty. OBCHODNÍ politika volného trhu tedy převzala strategii odvěké politiky LIDSKÉ.

Byl to obchodník, který začal bez ohledu na politické hranice šířit svůj vliv, svou moc. A byl to obchodník, kapitalista, který začal plnit úlohu vládce – aniž by ho zajímal lid jeho domovské země. Vše, veškerou snahu, veškeré zájmy, podřizoval pouze své obchodní, kapitalistické společnosti.

Kapitalista využíval naprosto shodných, drsných, přirozených principů boje, na kterých je založena jak Příroda, tak i národní socialismus. Tento přírodní zápas však nebyl veden za vidinou prospěchu lidského společenství, ze kterého vzešel, ani za vidinou prospěchu půdy, na které toto společenství žilo.

Kapitalista myslel pouze na svou kapitalistickou společnost, na její růst, na její boj o životně důležitý prostor na trhu se stejně nemilosrdnou konkurencí.

Postupem času se na Zemi vytvořila zajímavá situace. Mocenské instituce, udávající tep života lidských společností po celá staletí, byly hospodářským vzestupem kapitalistů odstaveny na druhou, naprosto podřadnou kolej. Staly se vazaly kapitalistů, kterým nemohly finančně konkurovat. Církev, ani mocenské aristokratické rody, neměly onu autoritativní moc, která by veškerý majetek občanů a státu svěřila do jejich rukou.

Naopak, kapitalista měl plnou kontrolu veškerého svého majetku, a měl tedy dostatek prostředků k tomu, aby stávající mocenské instituce mohl v zájmu své kapitalistické společnosti plně ovlivňovat.

Kapitalismus vytvořil duplicitní svět, kde národy nahradili zaměstnanci, státy kapitalistické společnosti, náboženskou obec odbory a vládce kapitalista, vedoucí kapitalistické společnosti.

Život, místo aby byl zasvěcen člověku, jeho vývoji a přežití, byl industrializací přetvořen na cestu k vývoji a přežití kapitalistické společnosti, k vývoji a přežití aristokratického rodu zakládajícího kapitalistického šéfa. Člověk se stal obyčejným prostředkem, nemilosrdně využívaný na této cestě růstu kapitalismu.

Národní a lidská teritoria se změnila na teritoria volného trhu obchodu, o která bojují kapitalistické říše, nadnárodní korporace. Místní samosprávy se dnes stávají vazaly kapitalistů stejně, jako před dvěma sty lety. A lidské kolonie, území s otrockou námezdní silou, nebudují lepší a vznešenější život sobě, nýbrž svým otrokářům. Budují lepší život novodobým společenským vůdcům, kapitalistům.

Zde by mohl některý zastánce kapitalismu položit otázku, proč tedy národní socialisté nepodporují životní boj kapitalistů o přežití, když to samé – tedy přirozené principy přírodního boje silnějšího se slabším – využívá ve své ideologii i národní socialismus.

Položme si ale opačnou otázku. Proč kapitalismus nepodporuje národní socialismus?

Odpověď je jednoduchá. Kapitalismus vidí v národním socialismu své ohrožení. Nastoupí-li k moci národní socialismus, zaniknou kapitalističtí vládci, zaniknou nadnárodní korporace, kterým jdou podřízeně na ruku místní samosprávy, osvobodí se otroci, kapitalismem využívaní k mocenskému boji kapitalistických společností. Osvobodí se člověk z tohoto financemi, zlatem a cennými papíry ovládaného bludného a zkaženého světa mezinárodního volného trhu průmyslu a obchodu.

Proto nebude nikdy kapitalismus existovat vedle národního socialismu, stejně jako národní socialismus nebude nikdy existovat vedle volného trhu, kapitalismu.

Další otázkou je, proč by měl být lepší kapitalismus, než národní socialismus? Proč se máme podřídit volnému trhu průmyslu a obchodu, a budovat nadnárodní kapitalistické říše, které slouží pouze k upevňování pozic těchto nadnárodních kapitalistických společností na burzovním trhu? Proč nevrátit lidskou společnost k přírodě, k životu hodnému skutečných, lidských bytostí? Není toto opravdovým humanismem? Ano. Zcela určitě.

Národní socialismus nedává za měřítko hodnot zlato, či cenné papíry. Národní socialismus určuje hodnotu měřítkem lidského úsilí, lidské práce.

Národní socialismus navrací člověka k přirozenosti. Člověk by měl bojovat o život jako člen rodiny, ne jako člen obchodní či průmyslové korporace. Člověk by měl bránit své území, své životně důležité teritorium, ne nasazovat život za firmu, za její boj s konkurencí na poli obchodu. Člověk by měl být členem své rodiny, svých krví spřízněných soukmenovců. Ne zaměstnancem, který pomáhá zničit společnost, zaměstnávající jeho ženu, jeho rodinné příbuzné, jeho pokrevní soukmenovce. Člověk by měl svou prací, svým úsilím pomáhat vlastní rodině, svým pokrevním soukmenovcům, k zajištění lepšího života. Ne zajišťovat zisky a konkurenceschopnost nadnárodní společnosti, a jejímu nejužšímu vedení.

Toto vše je otroctví, otroctví kapitalismu. Obyčejné lidi připravují kapitalismus a mezinárodně se rozrůstající obchodní a průmyslové společnosti o jejich život, o jejich pokrevní identitu a nahrazují je identitou novou, identitou zaměstnaneckou. Otroci-zaměstnanci pracují pro blaho ne lidské společnosti, nýbrž pro blaho a zisky kapitalistů, a pro bezproblémový chod světového volného trhu, vlastního imaginárního světa kapitalistů.

Měl by se však člověk podřídit volnému trhu, kapitalismu? Měl by začít hrát hru s kapitalisty na abstraktní válečnictví, bitvy, a podmaňování si nových, poražených kapacit konkurence, měl by sloužit svému vůdci, statečnému a mocnému zaměstnavateli?

Nebo by se měl volný trh přizpůsobit člověku? Neměla by se člověku vrátit důstojnost a pocit, že svou prací pomáhá celku, který tvoří jeho rodina, jeho pokrevní příbuzenstvo, soukmenovci stejné krve? Neměl by člověk zápasit o život opět jako člověk, ne jako otrok svého otrokáře?

Nemělo by platit, že člověk bude využívat trh, namísto aby trh využíval člověka?

Lidská přirozenost velí člověku sdružovat se, a přežívat jako součást lidské společnosti. Ne jako součást společnosti obchodní, či průmyslové. Obchod by tedy měl být organizován v lidské společnosti, ne naopak, aby lidská společnost byla organizována v obchodě.

Zrůdnost kapitalismu se projevuje nejviditelněji robotizací, kdy automatické stroje nahrazují tisíce dělníků, aby společnost kapitalisty byla o to více konkurenceschopná a obstála v boji volného trhu. Zde je třeba podotknout, že člověk je zachováván v kapitalismu jako druh jen z toho prostého důvodu, jelikož robot není schopen nahradit cílového zákazníka, a neodevzdá tedy v uměle udržované konzumní horečce kapitalistovi peníze do kapsy, které si u něj předtím tvrdě vydělal.

Naproti tomu národní socialismus plně podporuje rozvoj lidského společenství, a jeho jediným smyslem je zachování a přirozené zkvalitňování lidského druhu. Znovu tedy můžeme s určitostí říci, že národní socialismus, narozdíl od jiných, zcela utopických nesmyslných ideologií, je jedinou humánní politickou myšlenkou, kterou člověk kdy definoval.

A protože člověk je to, co pro minulé, stejně jako pro současné kapitalistické plutokraty nemá větší cenu, než námezdní otrok, který pouze poslušně vykonává svěřené úkoly, a kterému kdykoliv hrozí zánik ve společnosti nahrazením příslušné automatizace, značí národní socialismus a jeho humánní idea pro kapitalismus zapřisáhlé nepřátele.

Stejně, jako představuje kapitalismus zapřisáhlého nepřítele pro národní socialismus.

%d bloggers like this: